Louny - Pocta České komory architektů (ČKA) je udělována již od roku 2000 významným osobnostem v oboru, které se svou prací a morálním kreditem výrazně zapsaly do historie moderní české architektury. Z 21 nominovaných osobností se odborná porota rozhodla udělit toto ocenění za rok 2009 profesorovi Emilu Přikrylovi. Pocta v podobě plastiky od sochaře Richarda Kočího mu byla předána 29. června v prostorách Galerie Benedikta Rejta v Lounech, jejíž rekonstrukce byla realizována podle projektu laureáta v polovině 90. let.
Emil Přikryl nepředkládá tlusté portfolio realizací, ale přesto bezesporu splňuje kritéria pro získání této ceny, uvedla ČKA. Na slavnostním ceremoniálu v Galerii Benedikta Rejta v Lounech shrnul Přikrylův význam ve své řeči profesor Rostislav Švácha, který je mimo jiné jeho kolegou na AVU.
Z vyjádření poroty
Emil Přikryl odbornou a pedagogickou činností i neúnavným probouzením vědomí svých kolegů zásadním způsobem ovlivnil celou generaci české architektury. Je to nepochybně proto, že s důsledností jeho myšlení je úzce spojena i důslednost hledání a pokládání podstatných otázek. Nyní dozrál čas, abychom mu za jeho práci udělením Pocty České komory architektů projevili vděk a úctu.
Z Přikrylových projektů připomenul Švácha např. realizaci vily Věry Chytilové v Praze-Troji, návrh muzea v Mostě, obchodní středisko Uran v České Lípě, soutěžní projekt na dostavbu Staroměstské radnice nebo Janáčkovo kulturní centrum v Brně. Důležité byly rovněž jeho práce v zahraničí - soutěžní návrhy na čtvrť Tegeler Hafen v Berlíně, varianty řešení konzulátu v Šanghaji, dostavba Arzenálu v Benátkách, dostavba muzejní čtvrti ve Vídni, na níž spolupracoval s přáteli ze SIALU, či návrh na operu Bastille v Paříži.
Rostislav Švácha o Emilu Přikrylovi
Vážím si všech děl jako výsledků autorova nesmírného úsilí udělat každou věc naprosto dokonalou. Oceňuji je však i jako projevy autorovy hluboké víry v architekturu. V každém z Emilových projektů prožívá disciplína architektury svůj svátek.
V polovině 90. let se podařilo realizovat jeho nejdůležitější dílo - rekonstrukci Galerie Benedikta Rejta v Lounech, která je považována za jeden z nejvýznamnějších počinů české architektury po roce 1989. „Vložil do ní velký kus své víry v architekturu. Stoupenci víry, o níž mluvím, hledí na architekturu jako na tvůrčí disciplínu, která umí obohatit lidský život a dovede nás povznést,“ uvedl ve své řeči Švácha.
Ondřej Císler o Emilu Přikrylovi
Architektura je práce svobodného ducha. A jsou architekti, kteří umí v druhých lidech probouzet odvahu. Svým dílem, erudicí, prací myslitelskou, pedagogickou, osobním i občanským postojem. Takoví architekti mají být po právu oslavováni, je jich totiž málo. V tomto smyslu vyniká mezi českými architekty Emil Přikryl.
Upozornil také na posledních dvacet let, kdy se Přikryl velmi intenzivně věnuje pedagogické činnosti na škole architektury na pražské AVU. Jeho zásluhou se z ní stalo vedoucí učiliště oboru u nás a většina absolventů školy se řadí mezi špičkové architekty. Absolventi této školy, architekti Onřej Císler, Markéta Jurečková a Pavel Joba, na ceremoniálu svému profesorovi poděkovali: „Naučil jsi nás, Emile, vydat ze sebe maximum a nebát se. Neříkal jsi, jak máme navrhovat, ale cítili jsme tvou stálou přítomnost a autoritu. Byla to metoda, jak nás dovést k samostatnosti a schopnosti pracovat.“
Na akci byl také pokřtěn katalog Emil Přikryl a jeho škola, který u příležitosti udělení Pocty vydalo nakladatelství Arbor Vitae ve spolupráci s Českou komorou architektů.
