Praha - Bývalý český prezident Václav Havel dostane letošní Cenu Karla Čapka. Ocenění udílí české centrum Mezinárodního PEN klubu každé dva roky. Havlovi, jenž je čestným předsedou českého PEN klubu, předají cenu zástupci sdružení ve čtvrtek na Staroměstské radnici v Praze.
Cenu dostává jako dramatik a spisovatel a také za své zásluhy o znovuvzkříšení PEN klubu v srpnu roku 1989, řekla ČTK Libuše Ludvíková, ředitelka českého centra Mezinárodního PEN klubu.
Oživit PEN, který od 70. let nevyvíjel příliš činnost, aby se nemusel dožadovat souhlasu od tehdejší politické moci, se Havel pokoušel například s Jiřím Muchou, Ivanem Klímou či Karlem Šiktancem. Ještě v listopadu 1989 kvůli tomu byli perzekvováni, ale už v lednu 1990 byl PEN obnoven a jeho předsedou byl zvolen Jiří Mucha.
Tradici Ceny Karla Čapka založily v roce 1994 České centrum Mezinárodního PEN klubu a Společnost přátel českého PEN klubu. Od té doby se uděluje každý sudý rok za prozaické, dramatické nebo esejistické dílo českého autora, případně za dílo celoživotní.
O ceně rozhoduje porota, která tentokrát pracovala ve složení Jana Červenková, Daniela Fischerová, Helena Haškovcová, Josef Jařab, Vladimír Just, Oldřich Král a Jiří Pechar. Při výběru nositele ceny porota přihlíží k tomu, zda laureát, v souladu s usilováním Karla Čapka, výrazně přispěl k prosazování demokratických a humanistických hodnot.
Poprvé byla cena udělena v roce 1994, kdy se jejími laureáty stali výjimečně zahraniční autoři Günter Grass a Philip Roth. Dalšími jejími nositeli jsou Arnošt Lustig, Jiří Kratochvil, Josef Topol, Ludvík Vaculík, Ladislav Smoček a bývalý dlouholetý předseda českého PEN klubu Jiří Stránský. Ocenění je spojeno s odměnou 150.000 korun.
Mezinárodní PEN klub vznikl v roce 1921. Dnes má 136 center ve 125 zemích, která sdružují 16.000 tvůrců. Cílem jejich snažení je zejména svoboda vyjadřování, svoboda slova a svobodný život člověka. Český PEN založil v roce 1925 Karel Čapek, dnes má kolem dvou set členů, kteří pracují ve výborech, například výboru pro vězněné spisovatele. Ten spolu s výbory dalších center zveřejňuje případy utiskování autorů a žádá jejich vlády o osvobození. Český výbor se stará o pronásledované tvůrce zejména z Běloruska, Číny a Kuby, donedávna také z Ukrajiny.
