Olomouc - Galerii G zaplnily obrazy českého malíře Antonína Čalkovského. Ten jako jediný u nás využíval tajemnou techniku bratří Van Eycků. Spolu s brněnským malířem Jánušem Kubíčkem přišel na tajnou metodu malby pomocí olejo-pryskyřičné emulze, se kterou pak experimentoval. Namalovat jeden obraz mu trvalo někdy i půl roku. Umělecké dílo prof. Čalkovského je charakteristické jak svou technikou, tak vnitřní hloubkou pramenící z propojení duchovna, filozofie a vědy.
„Při použití této techniky se nanáší několik barevných pigmentů spojených právě touto emulzí. Je to opravdu dlouhodobá záležitost, protože nejde na sebe klást jakýkoli pigment,“ snažila se přiblížit použitou techniku malby Dagmar Šultesová, vnučka Antonína Čalkovského.
Umělce nazývali jeho kolegové malířem pouště. Vědecký pracovník, který se celý život zabýval hlavně konstrukcí letadel, totiž strávil 8 let na univerzitě v Káhiře. Do Egypta se tehdy zamiloval a egyptská kultura se mu stala trvalou inspirací. V 80. letech ho naopak inspirovalo dobytí severní točny polárníkem Amundsenem. Zajímala ho geometrie v obraze, na druhou stranu vznikaly i lyrické malby.
„Byl to člověk ne umělecky vzdělaný, ale technicky zaměřený. Tento nedostatek přehlušil ve svém díle zřejmou meditativní složkou,“ upozornila kurátorka výstavy Jana Vránová.
Výstava v Galerii G na Dolním náměstí představuje průřez autorovým dílem a potrvá do 27. února.
Antonín Čalkovský
se narodil ve Vítovicích u Rousínova 22. dubna 1933. Vystudoval reálné gymnázium v Brně, následovalo studium na Vojenské technické akademii v Brně, kde promoval v roce 1956. Jeho specializací byla konstrukce letadel. V rámci pedagogické činnosti na fakultě působil více než osm let na Military Technical College v Káhiře. Toto prostředí ho velmi duševně a umělecky ovlivnilo.
Uměleckou činnost začal rozvíjet již na Gymnáziu pod vedením prof. Otakara Zeminy, posléze ve večerním studiu na Škole uměleckých řemesel. V padesátých letech byl ovlivněn E. Fillou, Kubištou, Kupkou, Kandinskim, Chirichem.
V šedesátých letech začínal vystavovat, ale 27. května 1961 byl v Rovnosti uveřejněn článek, který kladl jeho dílo do rozporu s ideami KSČ. Tento článek negativně ovlivnil nejen jeho vystavovatelský, ale i profesní život až do roku 1989. Nicméně se stal členem skupin Blok, posléze Sdružení Q. Přijal členství ve skupině Parabola. Při pobytech v Egyptě vystavoval i v Káhiře.
V osmdesátých letech se zrodilo hluboké přátelství mezi Antonínem Čalkovským a Jánušem Kubíčkem, který začal studovat techniku malby holandských malířů bratrů van Eycků. Společně tuto techniku rozvíjeli a po Jánušově smrti ji Antonín Čalkovský dále zdokonaloval.
Zemřel po těžké nemoci 8. března 2005 v Brně.
