Bienále Kafka/Borges představí duo Sabato/Lustig

Praha - Výstava fotografií, filmové projekce, koncert či literární čtení budou součástí Bienále Kafka/Borges, které začíná dnes v podvečer v Praze. Akce představuje na příkladu díla dvou světoznámých spisovatelů Franze Kafky a Jorge Luise Borgese českou a argentinskou kulturu. Bienále trvá do 26. dubna. Letošní ročník připomene spisovatele Ernesta Sabata a Arnošta Lustiga. Díla obou předních spisovatelů Argentiny a Česka se uzavřela v loňském roce.

Hostem bienále bude například argentinský filmař Mario Sabato, syn spisovatele Ernesta Sabata. Sabato mladší představí na bienále dva své snímky - Moc temnot z roku 1979 a dokument Můj otec Ernesto Sabato z roku 2008. Po promítání obou filmů v pražském Institutu Cervantes se budou konat besedy s autorem.

María Kodama zahájila Borgesův atlas

Už v pondělí přijela do Prahy spisovatelka María Kodama, manželka Borgese, která v Institutu Cervantes zahájila výstavu Borgesův atlas. Jde o soubor 130 fotografií a textů, které vznikly při společných cestách manželského páru po různých zemích. Výstava byla v minulosti představena v Berlíně, v Paříži a Miláně.

V rámci festivalu se bude konat i seminář Argentinská literatura v Čechách nebo divadelní představení Panika současného argentinského dramatika Rafaela Spregelburda. Bienále zakončí koncert ve Španělské synagoze.

Ernesto Sabato patří k předním argentinským, ale také latinskoamerickým spisovatelům. Narodil se v roce 1911 v městečku Rojas v provincii Buenos Aires v Argentině. Přestože vystudoval na univerzitě La Plata fyziku, věnoval se po celý život literatuře. Je znám jako autor románů Tunel (El túnel, 1948), O hrdinech a hrobech (Sobre héroes y tumbas, 1961), Abaddón zhoubce (Abaddón el Exterminador, 1974) a několika knih esejů, jako například u nás vydané knihy Spisovatel a jeho přízraky (El escritor y sus fantasmas, 1963). Zemřel v roce 2011 ve věku nedožitých sta let.

Arnošt Lustig je jedním z nejuznávanějších poválečných českých spisovatelů a publicistů světového významu. Narodil se v roce 1926 v Praze, jako patnáctiletý byl transportován do Terezína a prošel koncentračními tábory včetně Osvětimi. Proslul jako autor celé řady děl tematizujících holocaust, mezi jeho nejznámější díla patří knihy povídek Noc a naděje, Démanty noci, Ulice ztracených bratří, novely Dita Saxová, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou a romány Miláček a Krásné zelené oči. Zemřel v roce 2011 ve věku 85 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 4 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 18 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.