Praha - Vychází ucelená monografie výtvarníka Jiřího Balcara. Byl vůbec prvním grafikem, který do Československa 60. let přinesl pop-art a výrazně ovlivnil podobu knižních obálek. Říkal, že za noc v Americe nasbíral materiál pro celoživotní pop-artové dílo. Na obálkách dvou set knih poprvé použil fotografii a bednové písmo.
Balcar k nám přinesl pop-art. Teď mu vychází monografie
Malíř a grafik Jiří Balcar (1929-1968) patří díky své tvorbě k nejvýraznějším osobnostem českého výtvarného umění. Navzdory tomu o něm jedinou větší publikaci vydalo nakladatelství Odeon v roce 1988. V právě vydávané obsáhlé monografii Marie Klimešové a Jana Rouse je představena celá Balcarova grafická a malířská tvorba. Podařilo se shromáždit i reprodukce jeho zásadních obrazů ze zahraničních sbírek.
Balcar zobrazoval jednoduché věci, společnost, jak se lidi chovají či jak se baví. Dříve, než začal působit jako malíř, grafik a typograf, vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a typografii na Vysoké škole Uměleckoprůmyslové. V letech 1960 až 1967 vytvořil 34 filmových plakátů. Za plakát k filmu Bílá velryba od Johna Hustona získal v roce 1962 v Paříži cenu Toulouse–Lautreca. Současně se věnoval návrhům výstavních katalogů, knih nebo pozvánek. Zemřel předčasně při automobilové nehodě.
Obálka musí upoutat pozornost, a to dokonce za každou cenu
Kvalitní grafika na obalech knih, a to i cizích autorů u nás má více než stoletou tradici, nároky se ale rozvolňují. O tom, co bude na obálce, často rozhodují i autoři. Z těch zahraničních je nejvybíravějším puntičkářem japonský spisovatel Haruki Murakami. „Už nám celou řadu knih vrátil, protože z nějakého důvodu nebyl spokojen,“ uvedl Jindřich Jůzl, šéfredaktor nakladatelství Odeon.
Co bude na obálce si diktují i čeští spisovatelé, například Tereza Boučková, která si to jako autorka bestsellerů může dovolit. Knihu prodává její jméno. U začínajících spisovatelů ale většinou prodává obálka. „Obálka musí upoutat pozornost, a to dokonce za každou cenu, protože vzhledem k tomu, kolik tady vychází knížek a kolik novinek se každý den ocitá na pultech, je potřeba, aby byla co nejvýraznější,“ řekl Jůzl.
Někdy to ale nakladatelství přežene. Hlavně u lehčích žánrů se volí stále stejné motivy. Romantiku avizuje růžová a střevíčky, zatímco thriller silueta tajemného muže v dálce. „Klíčové je vybrat dobrého grafika, respektive správného grafika. Renomovaný grafik je někdy pro nakladatele skutečné neštěstí. Jsou to lidé, kteří si hodně věří, jsou tvrdohlaví, udělají obálku, která je z grafického hlediska výborná, ale z hlediska čtenáře nesrozumitelná. Obklopuji se grafiky, kteří respektují, že jde o užité umění,“ řekl k tématu Martin Vopěnka, spisovatel a nakladatel.
GALERIE
videogallery_000237981