Americká noc: François Truffaut v dostavníku na Divokém západě

Pohled do zákulisí jednoho natáčení a do lidských duší posedlých filmem. Americkou noc (1973), francouzsko-italský film Françoise Truffauta oceněný Oscarem, zažijí dnes od 20:55 diváci ČT2 díky cyklu Velikáni filmu.

„Natáčení se podobá jízdě dostavníkem na Divokém západě, zpočátku to vypadá jako pěkný výlet, ale brzy začnou všichni pochybovat, zda dojedou k cíli,“ prohlásil François Truffaut v komentáři ve svém filmu Americká noc.

Název snímku odkazuje ke způsobu natáčení, při němž noční scény vznikají ve dne - s použitím speciálních filtrů na kameře. Film o filmu, přibližující práci od prvního dne natáčení do rozchodu filmového štábu, je především osobním vyznáním Truffautovy lásky a posedlosti tímto médiem. Jeho vášeň cítíme z každého dialogu, narážky, z každého metru filmu. Je to polyfonie lidských vztahů, skrytých vyznání, vědomí zodpovědnosti, lásky i žárlivosti.

To vše jen potvrzuje jiná režisérova slova: „Filmy jsou harmoničtější než život.“ Truffaut sám ztvárnil roli režiséra a přitom se při vlastním natáčení potýkal s mnoha technickými a organizačními problémy. Za svůj hold filmovému umění získal Oscara za nejlepší zahraniční film.

La Nuit américaine. Francie/Itálie, 1973. Hrají: Jacqueline Bisset, Valentina Cortese, Alexandra Stewart, Jean-Pierre Aumont, Jean-Pierre Léaud, François Truffaut, Nathalie Baye, Jean-François Stévenin, Georges Delerue.

François Truffaut (6. 2. 1932 - 21. 10. 1984), francouzský filmový režisér, jeden z hlavních představitelů francouzské nové vlny, natočil dvacet jedna osobitých celovečerních filmů.

Únik z neuspokojivého rodinného života mu v dětství poskytly právě filmy, promítané v pařížských kinech. Díky nim Truffaut už ve svých 15 letech založil vlastní filmový klub. Když mu bylo 18 let byl odveden do francouzské armády, z níž po dvou letech dezertoval. Byl zatčen a skončil ve vojenském vězení, ze kterého ho dostal až jeho přítel, filmový kritik a teoretik André Bazin, který ho zaměstnal ve svém nově založeném filmovém časopise Cahiers du Cinéma. V něm si Truffaut během několika let získal pověst útočného a nekompromisního filmového kritika, a když natáčel svůj první celovečerní film, věnoval ho právě Andrému Bazinovi.

Dvorním hercem Françoise Truffauta byl Jean-Pierre Léaud, který debutoval už v jeho prvotině Nikdo mne nemá rád. Jejich spolupráce pokračovala v následujících filmech o Antoinu Doinelovi (Ukradené polibky, Rodinný krb, Láska na útěku), v nichž Léaud vytvořil partnerskou dvojici s herečkou Claude Jade.

Ústředními tématy, kterými se François Truffaut ve svých filmech zabýval především, byly spletité mezilidské vztahy, láska a smrt (např. Jules a Jim, Hebká kůže, Příběh Adély H., Muž, který miloval ženy, Žena od vedle). Kromě toho si vyzkoušel různé žánry a styly, natočil gangsterku Střílejte na pianistu, science fiction 451° Fahrenheita, mysteriózní film Nevěsta byla v černém, sondu do dětského světa Kapesné, osobní příběh Zelený pokoj nebo krimikomedii Konečně neděle! S lehkou ironií a s příslovečným francouzským šarmem vykreslil poněkud spletité vztahy mezi herci se štábem ve filmu Americká noc. Mezinárodní pozornost Truffaut vzbudil snímkem Poslední metro. Z dvanácti nominací na Césara jich získal 10, včetně ceny za nejlepší režii.

Největším vzorem byl pro Truffauta mistr hororů Alfred Hitchcock, se kterým napsal zřejmě nejslavnější knihu o filmu Rozhovory Hitchcock-Truffaut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec a dabér Jiří Štěpnička

Zemřel filmový a divadelní herec Jiří Štěpnička, bylo mu 79 let. Z filmových rolí si ho diváci v posledních letech pamatují například v roli plukovníka tajné policie ve snímku Ve stínu nebo ze seriálu Vyprávěj. V dabingu svůj hlas propůjčoval mimo jiné Harrisonu Fordovi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
9. 10. 2026‌‌

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
9. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
8. 10. 2026‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.