Praha - Dílo významného architekta Adolfa Loose, které vzniklo v českých zemích, přibližuje výstava v Muzeu hlavního města Prahy. Veřejnosti je architekt znám především díky pražské Müllerově vile, která prošla důkladnou rekonstrukcí. Instalace ale představuje i méně známé stavby a interiéry bytů. Výstava potrvá od 1. do 5. dubna.
Adolf Loos:
„Ornament je zločin!“
Výstava v Muzeu hlavního města Prahy je po více než 20 letech větší prezentací Loosova díla a doplňují ji poznatky získané při průzkumu v letech 2002 až 2004. Týkají se především nově objevených Loosových interiérů.
Adolf Loos (1870 až 1933) patřil k významným osobnostem evropské kulturní scény přelomu století. Ve svých proslulých textech a přednáškách prosazoval úsporné architektonické formy, pohodlné a praktické bydlení, ale také užití ušlechtilých materiálů.
Loos se narodil v Brně a po studiu v Drážďanech a cestě po USA začal koncem 90. let 19. století pracovat ve Vídni. S přáteli Oskarem Kokoschkou a Ludwigem Wittgensteinem patřil ke skupině volně smýšlejících intelektuálů. Otevřeně kritizoval vídeňskou secesi, největší debatu ale způsobil v roce 1911 projektem obchodního domu Goldmann a Salatsch, kterému se kvůli jeho hladké fasádě bez jakýchkoli dekorací přezdívalo „dům bez obočí“.
Kromě několika dalších veřejných budov ve Vídni Loos také navrhl několik soukromých rezidencí. Pražskou Müllerovu vilu vytvořil v roce 1930 jako nejdůslednější aplikaci svého raumplanu - prostorového konceptu založeného na plynulé návaznosti a propojenosti jednotlivých částí obydlí.
Na území dnešní ČR ale vzniklo více Loosových staveb - výstavní pavilon firmy Siemens v Liberci (1906), vila ředitele cukrovaru v Hrušovanech u Brna (kolem 1916), řadové domy firmy Katzau v Babí u Náchoda (1928-30), přestavba zámečku Viktora von Bauera v Brně (kolem 1925), přestavba domu a interiérů bytu Jana a Jany Brummelových v Plzni (1928-29) a řada dalších interiérů v Plzni.
I proto se v Plzni konalo v říjnu 2003 u příležitosti 70. výročí Loosova úmrtí mezinárodní sympozium k jeho dílu. Ze souboru plzeňských Loosových interiérů se jich dochovalo šest, tedy polovina. Z hlediska současného vnímání památek moderní architektury je tento soubor podle odborníků nesmírně cenný i v kontextu celé evropské architektury 20. století.
Výstava bohatě dokumentuje interiéry dnes již zničené, z nichž existují jen desítky let staré fotografie, a plány i byty, jejichž dnešní majitelé a v dalších případech město Plzeň provádějí jejich obnovu. Výstavu doplňuje několik kusů nábytku z původních interiérů a modely několika vil, v prosinci k ní vyjde i katalog.
