Washington - Míra nezaměstnanosti v USA v září zůstala již třetí měsíc za sebou na 9,1 procenta. V průběhu měsíce vzniklo podle amerického ministerstva práce v tamní ekonomice 103 tisíc nových pracovních míst, což bylo mnohem více, než se čekalo. Přitom analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali v září vznik 60 tisíc nových míst. Ministerstvo rovněž revidovalo údaje za předchozí dva měsíce, podle kterých firmy vytvořily za červenec a srpen o 99 tisíc míst více, než se předpokládalo.
Září přineslo dobrá čísla pro americkou zaměstnanost
Za vysokým růstem nových pracovních míst stálo především to, že do práce se vrátilo 45 tisíc stávkujících zaměstnanců firmy Verizon Communications. Bez započtení těchto zaměstnanců vzniklo v září jen 58 tisíc pracovních míst.
V minulém měsíci se přitom počet zaměstnanců v soukromém sektoru zvýšil o 137 tisíc, v srpnu to bylo jen 42 tisíc míst. Naopak ve státních úřadech v září zaniklo 34 tisíc pracovních míst. Ve zpracovatelském sektoru bylo zrušeno 13 tisíc míst, ve zdravotnictví se naopak počet míst zvýšil o 40 800. Vyšší byl počet míst i ve stavebnictví a maloobchodu.
Američané dostali v průměru přidáno
Analytici hodnotí pozitivně zprávu, že hodinová mzda se zvýšila o čtyři centy, když v srpnu naopak o čtyři centy klesla. Zlepšení příjmů je důležité pro výdaje spotřebitelů, které tvoří zhruba 70 procenta ekonomické aktivity USA. V srpnu se příjmy snížily poprvé od října 2009, což způsobilo omezení výdajů a zvýšení úspor na nejvyšší hodnotu za více než rok a půl.
Dnešní zpráva je dalším signálem toho, že největší světové ekonomice se podaří vyhnout recesi, přestože ekonomika v létě zpomalila. I tak však není důvod k radosti. Americká ekonomika za šest měsíců stoupla jen o 0,9 procenta.
Slabý trh práce by se mohl stát problémem pro prezidenta Baracka Obamu, který se příští rok bude snažit o znovuzvolení do funkce. Když Obama počátkem roku 2009 v době recese nastupoval do funkce, byla míra nezaměstnanosti 7,8 procenta. Minulý měsíc prezident představil plán na podporu trhu práce částkou až 450 miliard dolarů (8,3 bilionu korun), jeho přijetí v Kongresu je však nejisté.