Moskva - Rusko důrazně varovalo Ukrajinu i Evropu, že chronické ukrajinské dluhy by mohly ohrozit dodávky zemního plynu. Prezident Vladimir Putin oslovil dopisem 18 evropských státníků, včetně Miloše Zemana, které upozornil, že Ukrajina by pak mohla plynovou krizi řešit odčerpáním suroviny určené Evropě. Washington v reakci odsoudil pokusy Kremlu využít plyn k nátlaku na Ukrajinu. Zpětné dodávky zemního plynu přislíbil Ukrajině včera slovenský premiér Robert Fico, od Evropské unie chce ale záruku, že za něj dostane zaplaceno. Česká republika by při výpadku ruského plynu měla vydržet pět týdnů.
Zaplaťte za plyn, jinak zavřeme kohoutky, hrozí Moskva Kyjevu
Moskva chce přejít na přísnější platební režim, aby se dluhovým problémům s Ukrajinou vyhnula, napsal Putin. Už ve středu ruský Gazprom oznámil, že vzhledem k chatrné platební morálce ukrajinského zákazníka bude nejspíš požadovat platby předem. Putin dnes pohrozil, že nebudou-li peníze včas na ruských kontech, nedostane Kyjev nic. V nouzi by pak prý Ukrajina mohla sáhnout po plynu pro Evropu.
Vláda v Kyjevě mluví o politickém kroku, který nemá žádné opodstatnění v realitě ani v ekonomických číslech. Moskva 1. dubna Kyjevu vypověděla smlouvy a zvýšila cenu plynu o téměř dvojnásobek, což vláda v Kyjevě označuje za nezákonné a za neodpovídající uzavřeným smlouvám. Ukrajinská vláda tvrdí, že dostojí všem svým závazkům, ale žádnému umělému nátlaku se podvolovat nehodlá.
Ukrajinci podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky připomínají, že případnou obětí plynové krize by v první řadě bylo Rusko, které má velké příjmy z ropy a zemního plynu – přes Ukrajinu do Evropy plyne zhruba 50 procent všech dodávek a také přes 50 procent příjmů rozpočtu tvoří právě export ropy a zemního plynu.
- Spojené státy, které adresátem Putinova dopisu nebyly, na jeho text reagovaly odmítavě. Mluvčí ministerstva zahraničí Jennifer Psakiová kritizovala Moskvu za to, že se ve sporu s Ukrajinou snaží zneužít energetiku jako „nástroj nátlaku“. „Odsuzujeme snahu Ruska využít energii jako nástroj nátlaku na Ukrajinu. Tato země nyní platí 485 dolarů (za tisíc krychlových metrů), což zjevně není tržní cena. Je to o mnoho víc, než je průměrná cena vyměřená členům Evropské unie,“ prohlásila mluvčí.
Cesty ruského plynu přes Ukrajinu
Česko má plynu dost, minimálně na pět týdnů
Situace, že z Ruska přes Ukrajinu neproudí žádný plyn, není pro Česko nová, stalo se tak v zimě 2009. Díky velkým podzemním zásobníkům se to domácností ale vůbec nedotklo. Česká republika je předzásobená i dnes: má zásoby na 5 týdnů. Navíc ruský plyn je možné dodat i severní cestou přes Bělorusko a nebo pomocí plynovodu Nord Stream. Dokonce ani v případě, když by Rusko žádný plyn nedodalo, nezůstane republika nasuchu. Zbývá totiž plynovod z Norska. „Čeští odběratelé nakupují tak zhruba třetinu plynu na základě dlouhodobého kontraktu s norskými producenty,“ tvrdí Jiří Gavor, energetický analytik. To znamená, že i při výpadku ruských dodávek vydrží nakonec zásoby plynu mnohem déle než jen na pět týdnů.
Česká plynárenská soustava byla a je dobře připravena na případnou krizi spojenou s vývojem na Ukrajině. V současné době jsou zásobníky v ČR naplněny na 37 procent z celkové kapacity (zdroj: Český plynárenský svaz).
Rusko tak zesílilo tlak na Kyjev a jeho západní spojence v naději, že uspíší jednání o řešení ukrajinské krize v duchu ruských návrhů. Ruská „plynová karta“ má zároveň Západu připomenout klíčové vazby ukrajinské ekonomiky s Ruskem, jejich přerušení by zkomplikovalo Putinovu vizi „euroasijské hospodářské unie“.
Před zveřejněním zprávy o Putinově dopisu prohlásil ruský vicepremiér Igor Šuvalov na konferenci v Berlíně, že Rusko je připraveno plyn nabídnout jiným zemím, pokud se Západ rozhodne odběr kvůli ukrajinské krizi ukončit. EU kvůli ukrajinské energetické bezpečnosti připravuje zpětné dodávky plynu, slovenská vláda pro takový případ žádá garance, že dostane za strategickou surovinu po dodání na Ukrajinu zaplaceno.
Západ ale zatím hospodářský bojkot Ruska za jeho vpád na Krym neplánuje a omezuje se na symbolické politické akty. Situace na východě Ukrajiny zůstává napjatá nejen kvůli možnému ruskému zásahu. Kyjev pohrozil tamním proruským radikálům, kteří okupují úřední budovy, policejním zásahem. Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov ale přislíbil, že demonstranti nebudou stíháni, pokud složí zbraně a opustí zabrané úřady.
GALERIE
videogallery_434563