Zákon, který umožní rozhodnutí o dostavbě Temelína, prý odporuje právu EU

České Budějovice - Zákon o posouzení vlivu staveb na životní prostředí (EIA), podle kterého se má rozhodovat o dostavbě jaderné elektrárny Temelín, odporuje evropskému právu Evropské unie. S odvoláním na Evropskou komisi o tom dnes informovaly nevládní organizace z jihu Čech, Rakouska a Německa. Komise už prý jejich stížnost zahrnula do řízení o porušení smlouvy, která řeší nesoulad českého práva s unijní směrnicí.

Česká právní norma účastníky řízení o posouzení vlivu staveb na životní prostředí podle nevládních organizací diskriminuje. Neumožňuje jim totiž nechat výsledky řízení přezkoumat nezávislým soudem, což požaduje evropské právo. Mohou pouze vznést své připomínky, v dalších fázích se už ale odvolat nemohou.

„Naši stížnost komise přijala a bude přezkoumávat otázky slučitelnosti evropského práva s právem českým. Nejenom v obecné rovině, ale právě s ohledem na povolování jaderných zařízení, konkrétně povolování nového jaderného zdroje v Temelíně,“ informoval právní zástupce zúčastněných organizací Martin Šíp.

2 minuty
Reportáž Aleše Hazuky
Zdroj: ČT24


Než se situace vyřeší, měl by stát řízení o dostavbě Temelína zastavit

Nevládní organizace teď chtějí tlačit na vládu, aby nařídila firmě ČEZ stáhnout žádost o proces EIA, který je důležitým krokem k zahájení zvažované dostavby Temelína, než se celá situace vyřeší. Podle politologů mají ale jen málo šancí. Podobnou žádost už totiž předložily kabinetu jednou, a to začátkem října. Vláda jim tehdy odpověděla, že nemůže ČEZu nic nařizovat. Nedostatky musí ze zákona odstranit až jeho novela.

Podobně se k celé situaci staví i sám energetický gigant. Do pře o případné chyby v zákoně nijak zasahovat nechce. „Naše společnost je v řízení EIA pouze žadatelem, který postupuje přesně v souladu s platnou legislativou České republiky,“ podotkl v rozhovoru pro Českou televizi mluvčí ČEZu Marek Sviták.

Soud je možný i bez novely

Přesto se ale zdá, že se podaří nevládním organizacím domoci se svých práv, zakotvených v právu Evropské unie. „Komise nám potvrdila, že i když novela zákona nebude přijata, my máme možnost se před vnitrostátními soudy domáhat přímého účinku směrnice a domáhat se soudního přezkumu závěru EIA,“ uvedl Šíp.

O jaderné elektrárny se kvůli potenciálnímu nebezpečí úniku radioaktivity vede spor již dlouhá léta. Výstavbu dalších jaderných zdrojů Česku doporučila ve svých závěrech i nezávislá energetická komise vedená akademikem Václavem Pačesem. Programové prohlášení současné vlády ovšem s novými jadernými bloky nepočítá, z podnětu zelených obsahuje závazek podobné akce zmrazit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...