Praha - V březnu bylo bez práce 7,7 procenta ekonomicky aktivních Čechů. Oproti únoru se nezaměstnanost zvýšila o 0,3 procenta, a dostala se tak na nejvyšší úroveň od roku 2007. Počet volných pracovních míst se dostal na hodnoty registrované v průběhu roku 2005. Ve srovnání s ostatními státy Evropské unie však Česko nemůže naříkat. V rámci unie má totiž třetí nejnižší nezaměstnanost.
Ve srovnání s letošním únorem vzrostlo množství nezaměstnaných o více než 20 tisíc. Loni v březnu bylo dokonce o 112 615 lidí bez práce méně. Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo 73 úřadů práce. Nejhorší byla situace v okrese Rychnov nad Kněžnou, kde nezaměstnanost v březnu vyskočila o 13,2 procenta. S nárůstem o 13 procent šlapala Rychnovsku na paty Praha východ, následoval Šumperk s 10,5procentním nárůstem.
Růst nezaměstnanosti už začíná pociťovat i státní rozpočet. V březnu na sociálních dávkách vyplatilo ministerstvo práce a sociálních věcí více než 1,25 milionu korun, což je v porovnání s loňským březnem skoro dvojnásobek.
Analytik David Marek pro ČT:
„Obvykle v březnu nezaměstnanost klesá. Pokud se nyní zvýšila o tři desetiny, pak je to výrazně negativní signál.“
V evropském srovnání si může Česko výskat
I když je propouštění pro řadu lidí špatnou zprávou, situace v Česku není zdaleka tak vyhrocená jako jinde v Evropě. Míru nezaměstnanosti ve výši 7,7 procenta, na kterou se Česko dostalo až v březnu, Evropská unie hlásila už v lednu. V únoru se počet lidí bez práce vyšplhal ještě výše - na 7,9 procenta. A mnohem horší je situace v eurozóně. Její armádu nezaměstnaných tvořilo v únoru 8,5 procenta aktivního obyvatelstva.
Odborníci navíc tvrdí, že Česko se nemusí bát ani nezaměstnanosti převyšující deset procent, která by se ještě letos mohla stát realitou ve zbytku unie. „Trh práce opouští silné poválečné ročníky a na jejich místo nastupují slabé ročníky z konce osmdesátých let. Krom toho počet mladých lidí, kteří chtějí studovat a odkládají tím nástup na trh práce, roste. Ani při propadu ekonomiky proto již nebudeme mít tak vysokou míru nezaměstnanosti jako třeba v roce 2003, kdy jsme se pohybovali po řadu měsíců nad 10 procenty,“ konstatovala ředitelka analytické společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.
Pesimisté: Zlepšení jen tak nepřijde, právě naopak
Názory na vývoj nezměstnanosti v Česku se ale různí. Lze říci, že prognózy odbornou veřejnost striktně rozdělily. Objevují se i názory, které hovoří o tom, že nezaměstnanost přes deset procent na sebe nenechá dlouho čekat.
"Zvyšuje se riziko, že míra nezaměstnanosti se přehoupne na počátku
příštího roku přes deset procent. Prozatím očekáváme na začátku roku míru nezaměstnanosti 9,8 procenta," uvedl analytik Komerční banky Jiří Škop.
S tím souhlasí i analytik společnosti Fio Josef Novotný, vrchol ale podle něj přijde o něco dříve. „Je pravděpodobné, že svého vrcholu dosáhne nezaměstnanost v posledním čtvrtletí tohoto roku a přiblíží se hodnotě deseti procent,“ předpověděl.
