Atény – Den před klíčovými parlamentními volbami zavládl na rozbouřeném řeckém politickém poli povinný klid zbraní. Řada evropských politiků ale využila poslední chvíle k výzvě voličům, aby hlasovali odpovědně a neodsoudili svou zemi a s ní i celou eurozónu k nepředvídatelným otřesům. Apel voličům adresovala německá kancléřka Angela Merkelová, šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker i předseda španělské vlády Mariano Rajoy.
Volte mezi eurem a drachmou, vyzývají řečtí politici
Předchozí hlasování, které se uskutečnilo 6. května, skončilo patem a neumožnilo sestavení nové vlády s většinovou podporou poslanců. Přestože poslední oficiální průzkumy veřejného mínění před dvěma týdny naznačovaly velmi těsné vítězství proevropských konzervativců nad radikální levicí, která odmítá pokračovat v rozpočtových škrtech, výsledek ostře sledovaných voleb bude s napětím sledovat celý svět kvůli obavám o osud společné evropské měny.
Odhadnout, co se po nedělních řeckých volbách stane v Evropě a zejména v eurozóně, je téměř nemožné. Zejména vystoupení Řecka z eurozóny by bylo krokem, který nemá žádný precedens. Liší se proto i názory analytiků a komentátorů. Jedni věří ve „vítězství rozumu“ a uklidnění situace. Druzí si myslí, že Řecko se bude dál brodit v problémech. A jiní nekompromisně tvrdí, že vystoupení Řecka z eurozóny by bylo tragédií pro celou Evropu – panika na trzích by totiž postihla i další problémové země, jako je Španělsko, Portugalsko nebo Itálie. Takovou situaci pak přirovnávají k pádu americké banky Lehman Brothers v roce 2008.
Reportáž Hany Scharffové (zdroj: ČT24)
Zítra se proto na Řecko upřou zraky doslova celého světa. Příští týden začíná v Mexiku summit dvaceti nejvyspělejších světových ekonomik G20, které se obávají, že případný chaos, který by výsledky hlasování mohly vyvolat, způsobí paniku na finančních trzích napříč planetou.
Antonis Samaras, lídr řeckých konzervativců
„Je nemožné jít do třetího kola voleb. To nemůžeme ustát.“
Merkelová Řeky znovu varovala, že o podmínkách poskytnutí záchranného balíku nelze opakovaně vyjednávat. „Proto je tak důležité, aby z řeckých voleb vzešla vláda, která řekne: ano, dohody dodržíme,“ prohlásila kancléřka na sjezdu křesťanských demokratů v Darmstadtu.
Jean-Claude Juncker, šéf euroskupiny složené z ministrů financí zemí eurozóny, řecké voliče vyzval, aby se od eura neodvraceli. „Zvítězí-li radikální levice, což nelze vyloučit, následky pro měnovou unii budou nepředvídatelné,“ řekl Juncker v rozhovoru pro rakouský list Kurier. „EU bude muset jednat s kteroukoli řeckou vládou. Varuji ale před odmítnutím eura, které by ohrozilo vnitřní soudržnost eurozóny,“ konstatoval lucemburský politik.
Řecký tisk je pro setrvání v eurozóně
Pro zachování příslušnosti k eurozóně je i většina komentářů dnešního řeckého tisku. „Nedělní volby musejí být založeny na naději, nikoli na nenávisti,“ napsal list Ta Nea. „Musejí být založeny na perspektivě eura, nikoli drachmy,“ uvedl deník s poukazem na možnost návratu ke staré řecké měně v případě, že země eurozónu opustí. Podle listu Ethnos průzkumy veřejného mínění ukazují, že stoupenci eura jsou ve značné převaze nad těmi, kdo „tuto měnu odmítají nebo ji chtějí obětovat pro sobecké partajní zájmy“.
Řecko odejde, my si oddychneme
Ne všichni ale vidí následující měsíce a týdny černě: „Řecko odejde, my si oddychneme. Bude to trochu bolet, hlavně bankéře, ale dostaneme se z toho,“ řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce politolog Jacques Rupnik. „Případný odchod Řecka z eurozóny ještě nemusí znamenat rozšíření hluboké krize do dalších zemí, jako jsou například Itálie nebo Španělsko,“ připojil se ekonom Vladimír Dlouhý.
GALERIE
Alexis Tsipras zdroj: ČT24
S čím jdou do voleb řecké strany?
Pravicová Nová demokracie (ND), která prosazuje setrvání v měnové unii a plnění dohodnutých rozpočtových opatření, by spolu s třetími proevropskými socialisty ze strany PASOK mohla získat nadpoloviční většinu v parlamentu. V posledních dvou týdnech ale platí v Řecku zákaz zveřejňovat předvolební průzkumy – současné rozložení sil je proto těžké odhadnout.
Obě zmíněné strany nicméně požadují po EU revizi podmínek, za kterých dostane Řecko mezinárodní pomoc – například by rády získaly víc času na postupnou fiskální konsolidaci a pomohly své ekonomice také prorůstovými opatřeními.
Pokud ale řečtí voliči v neděli odmítnou další spolupráci s MMF a EU, nemají moc jiných možností než právě cestu ven z eurozóny. Před tím varuje předseda řecké Nové demokracie Antonis Samaras: „Pokud Řecko přestane spolupracovat, zůstane izolované po mnoho let. Nebudeme mít potraviny, léky, benzin a sociální systém se úplně rozpadne.“
Kolik procent hlasů získaly strany v květnových volbách?
Strany podporující přijetí mezinárodní pomoci
- Nová demokracie 19%
- Pasok (socialisté) 13%
Strany odmítající přijetí mezinárodní pomoci
- Syriza 17%
- Nezávislí Řekové 11%
- Komunisté 9%
- Zlatý úsvit (neonacisté) 7%
- Demokratická levice 6%
Tsipras: V Bruselu nás očekávají, přijedeme odvolat finanční pomoc
Na druhé straně politického spektra stojí nejsilnější odpůrce mnohamiliardové pomoci a s ní spojených tvrdých úspor – Koalice radikální levice SYRIZA. Ta slibuje ukončení politiky rozpočtových škrtů, zvyšování daní a privatizace státního majetku. Současně tvrdí, že dokáže eurozónu přimět k tomu, aby s tím souhlasila a přitom dál posílala na Balkán peníze.
„V Bruselu nás očekávají. Přijedeme v pondělí vyjednávat o právech občanů – odvolat finanční pomoc,“ říká vůdce hnutí SYRIZA Alexis Tsipras. Často ale volí i ostřejší slova: „Říkáme paní Merkelové, panu Hollandovi a paní Lagardeové, že nemohou pokračovat v ničení a ponižování řeckého lidu.“
V případě vítězství Tsiprasovy strany jsou vyhlídky dalšího vývoje nejisté a hrozí nová patová situace. Levicoví radikálové totiž mají mnohem nižší koaliční potenciál než ND. Jejich nejbližším možným a skoro jediným partnerem je umírněná Demokratická levice, jejíž preference jsou v porovnání se socialisty zhruba poloviční. Dá se tak pochybovat o tom, že by obě strany byly s to sestavit vládu samy.
Do dění tak nejspíš vstoupí i menší strany – v parlamentu zřejmě zasednou ještě pravicoví Nezávislí Řekové, kteří také kritizují politiku úspor. Zatímco s nimi lze ještě o něčem vyjednávat, s tradičními komunisty a neonacisty to bude prakticky nemožné. Jazýčkem na vahách by tak mohla být pravicová a do jisté míry proevropská strana Obnova, které některé průzkumy dávají šanci dostat se na rozdíl od května do parlamentu.
Jak napsal server BBC, většina hlavních řeckých politických uskupení (5 ze 7) odmítá přijetí posledního záchranného balíčku poskytnutého od zahraničních partnerů, ale pouze jediné – komunisté – by si přálo zbavit se i společné evropské měny.
GALERIE
videogallery_238886
Možné scénáře povolebního vývoje podle BBC:
Další volební pat by byl patrně jedním z nejhorších scénářů. Opět by nedošlo k sestavení nové vlády a následovalo by třetí kolo voleb. Pro Evropu by to znamenalo prodloužení politické nejistoty a pro Řecko omezení přístupu k fondům mezinárodní pomoci.
Pokud strany odmítající zahraniční pomoc zformují kabinet (pravděpodobně vedený hnutím Syriza), Řecko nejspíš odmítne uskutečnit rozpočtové škrty dohodnuté s Bruselem výměnou za přístup k záchranným fondům. V takovém případě by Řecko mohlo dokonce vystoupit z eurozóny a vrátit se ke svojí původní měně – drachmě. Ta by podle analytiků pravděpodobně silně devalvovala. Někteří ale upozorňují na to, že opuštění společné měny by dávalo Řecku více šancí postavit na nohy svou ekonomiku a zajistit jí vyšší konkurenceschopnost.
Brusel by asi v Řecku nejraději viděl koalici Nové demokracie a socialistické strany Pasok, protože tyto strany jako jediné souhlasily s mezinárodním záchranným programem. Toto spojení levicové a pravicové strany je přesto spíše manželstvím z rozumu – Řecku by totiž zajistilo další finanční pomoc od EU a MMF, případně by umožnilo vyjednávat o rozvolnění podmínek půjčky.
Pokud Nová demokracie a Pasok nesloží po volbách dohromady většinu, budou potřebovat třetího koaličního partnera. Jak naznačují průzkumy, volba by pravděpodobně padla na Demokratickou levici.
Řecko si o finanční injekci řeklo svým zahraničním partnerům jako první země eurozóny v roce 2010. Tehdy mu eurozóna a Mezinárodní měnový fond přikleply 110 miliard eur. To mělo Řecku pomoci překlenout období vysokých úroků do doby, než se bude moci vrátit na finanční trhy. Peníze ale nestačily, a tak muselo zadlužené Řecko požádat o další balík pomoci – tentokrát šlo o 130 miliard eur. Součástí balíku byl i odpis velké části řeckých dluhů.