Vláda nechce odložit start evidence tržeb, nesouhlasí s TOP 09

Odklad startu elektronické evidence tržeb, který navrhuje opoziční TOP 09, vláda nepodpořila. V předběžném stanovisku pro jednání vládní legislativci návrhu vyčítali, že odložení by bylo proti zásadě legitimního očekávání, protože na první skupiny podnikatelů dopadne nová povinnost už od prosince. I při urychleném schválení sněmovnou by přitom novela nenabyla účinnosti dřív než ve druhé polovině listopadu. EET bylo také tématem pořadu Devadesátka. Náměstkyně ministra financí pro daně a cla Alena Schillarová odpovídala i na otázky diváků.

Evidence tržeb bude spuštěna 1. prosince pro hotely a restaurace a měla by se týkat zhruba 50 tisíc podnikatelů. Vláda nyní odmítla návrh na odklad startu EET.

TOP 09 si stěžuje, že vláda ho mohla projednat rychleji. Pokusí se ho co nejdřív prosadit na program sněmovny. „Vláda má za to, že nelze připustit, aby povinné subjekty byly do poslední chvíle v nejistotě,“ stálo však v dokumentu pro ministry. Podnikatelům, kteří už se na evidenci tržeb připravili, i dodavatelům zařízení, by navíc vznikla podle podkladu škoda.

Poslanci TOP 09 v novele navrhli, aby evidence tržeb začala platit až od roku 2019, a to pro všechny. Ovšem v případě volebního vítězství ve sněmovních volbách příští rok strana slibuje, že by evidenci zcela zrušila.

Vláda podle poslance TOP 09 Martina Plíška návrh dlouho zadržovala. „Alibisticky se schovala za třicetidenní lhůtu, ve které se má vyjádřit. Stanovisko přitom mohla dát do týdne,“ uvedl. I přes negativní postoj se chce pokusit zařadit novelu na program probíhající schůze sněmovny.

Kabinet podle předběžného stanoviska měl také odmítnout výtky, že systém není připraven na spuštění, i tvrzení autorů předlohy, že by neměla rozpočtové dopady. „Systém elektronické evidence tržeb má po svém zavedení v rámci plánovaných čtyř fází přinést do státního rozpočtu téměř 20 miliard korun,“ stálo v dokumentu.

Podnikatelé přípravu odkládají na poslední chvíli

Náměstkyně ministra financí pro daně a cla Alena Schillarová uvedla v pořadu 90' ČT24, že by bylo nemoudré nyní evidenci odkládat. To, že se teď objevuje řada detailních a praktických dotazů, ukazuje, že s tím, jak se blíží účinnost, podnikatelé začínají přemýšlet a připravovat se.

„Typická česká povaha - nechávat všechno na poslední chvíli. Už jen to, že o autentizační údaje požádalo zatím asi jenom 16 tisíc podnikatelů, svědčí o tom, že necháváme všechno na poslední chvíli, a velmi apeluju na podnikatele, zvlášť na ty z první fáze, aby o autentizační údaje požádali finanční správu co nejdříve,“ uvedla Schillarová.

Nahrávám video
90' ČT24 na téma EET
Zdroj: ČT24

Rovněž podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka je zcela běžná lidská vlastnost všechno odkládat na poslední chvíli.

„Asociace tento systém od počátku podporovala. Není pravdou, co se říká, že pohostinství je největším zdrojem šedé ekonomiky. Pravdou je, že nám samozřejmě vadí, pokud podmínky na trhu nejsou stejné. Co nám na EET vadí asi nejvíc, je metodika, která nějakým vysvětlením vyjmula na více než rok stánkový prodej, protože to jsou podnikatelé, kteří podnikají ve stejném oboru. Je to věc, kterou kritizujeme,“ dodal Stárek.

Podle místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavly Břečkové start „revoluční záležitosti jako EET“ načasovaný na prvního prosince je nesmírně nešťastný. „Na druhou stranu se ale vůbec nedomnívám, že odklad by nyní komukoli prospěl,“ zmínila.

  • V první řadě je nutné se k evidenci přihlásit. A to buď elektronicky na webu Finanční správy, nebo osobně na pobočce finančního úřadu. To je možné už od prvního září. Podnikatel poté obdrží jedinečné přihlašovací údaje, se kterými se následně přihlásí na stránkách Finanční správy. Pokud podnikatel vlastní více provozoven a registračních pokladen, může si zažádat o více přístupových hesel. On-line přiznávání tržeb se bude týkat jak plateb v hotovosti nebo platební kartou, tak stravenkami, dárkovými šeky, nebo prostřednictvím bitcoinů.

Evidence má být v první fázi spuštěna od prosince pro hotely a restaurace. Další firmy se budou zapojovat v následujících měsících. Od března příštího roku budou muset evidovat tržby maloobchodní a velkoobchodní firmy. Od 16. měsíce od účinnosti mají být evidovány všechny tržby kromě tržeb řemeslníků, které se pod zákon dostanou od 18. měsíce.

Stánkový prodej občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, například na festivalech, se do evidence zapojí od března 2018, stejně jako prodej na farmářských trzích.

Vláda si od zavedení evidence tržeb slibuje vedle narovnání podnikatelského prostředí i omezení daňových úniků. Pravicová opozice nové opatření ostře kritizuje a tvrdí, že zlikviduje mnoho drobných živnostníků.

  • Každá firma a živnostník budou muset mít nejpozději v roce 2018 odpovídající technické zařízení a taky datové připojení. Celkové výdaje se pak budou lišit mimo jiné i podle velikosti podniku.
  • Nejmenší podnikatelé by měli být schopní pořídit si kompletně připravenou základní pokladnu za necelých šest tisíc korun. Zařízení si případně mohou i pronajmout, a to zhruba za 500 korun měsíčně. Fyzické osoby pak mohou počítat ještě s jednou výhodou - a to se speciální jednorázovou slevou, kterou by měli mít možnost odečíst od základu daně, a to do výše pět tisíc korun.
  • U středně velkých podnikatelů, kde je pokladní systém složitější, bude podle odhadů možné koupit vhodné zařízení od devíti tisíc korun.
  • U řetězců a celkově větších podniků předkladatelé počítají s jejich lepším technickým vybavením, a náklady proto odhadují na minimum. Vychází ze zkušeností chorvatských firem. Například maloobchodní řetězec Konzum deklaroval, že ho zavedení elektronické evidence vyšlo celkově na 5 eur, tedy asi 135 korun. V praxi bude ale hlavně záležet na systému, který firma pro účtování používá. Zatímco některé budou moci používat stávající systém, který dodavatel aktualizuje na základě už uzavřené smlouvy, jiné firmy budou muset zařízení upravit na vlastní náklady, případně pořídit zcela novou pokladnu. V takovém případě se náklady odhadují na jednotky až desítky tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Podle informací ČTK získal 187 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...