Praha – Kvůli tomu, že maso s obsahem rakovinotvorného dioxinu skončilo v německých velkoobchodech a jeho část poté i v České republice, by se podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta měl zásadně změnit systém označování země původu na potravinách. V rámci legislativy je totiž dosud povinné uvádět na etiketách pouze místo posledního zpracování či jednoduše deklarovat, že dané zboží bylo vyrobeno v Evropské unii. Ke změně evidence potravin přitom vládu vyzývá Svaz chovatelů prasat i agrární komora. Podle Víta by se systémem monitorování výrobců měly co nejdříve zabývat také celounijní orgány.
Vít: Značení původu potravin se musí změnit
Současná nařízení de facto neumožňují spolehlivě dohledat místo, kde bylo maso vyrobeno, a odlišit tak tuzemské zboží od zahraničního. Státní veterinární správa či hygienici již několikrát na přílišnou benevolenci ve značení potravin upozorňovali, podobné aféry s výskytem dioxinů v potravinách se navíc objevily již v roce 1999 v Belgii či před šesti lety rovněž v Německu. Na nynější kauzu, kvůli které se poroučelo na dva tisíce německých zemědělských podniků, podle hlavního hygienika ČR již musí vláda i EU důsledně reagovat.
„Značení masa, to je evropský problém, na který jsme opakovaně upozorňovali. Myslím, že na základě těchto případů je třeba se k tomu vrátit. Na potravinách musí být uváděna země původu. Není možné, aby k nám bylo dovezeno maso například z Německa, zde se přebalilo a následně byla označena jako země původu Česká republika,“ uvedl Vít v Interview ČT24. Hlavní podnět ke změnám však musí přijít z unie a schvalování zákonu navíc může trvat delší dobu. „Každý případ musí být zohledněn v rámci evropské legislativy,“ dodal.
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Do Česka bylo na přelomu loňského a letošního roku dovezeno z Německa celkem 4 500 kilogramů vepřového masa, které mohlo obsahovat rakovinotvorný dioxin. Potravinářská inspekce zjistila, že šlo maso, které putovalo ke dvěma odběratelům - společnostem Krpeš a Nowaco. Převážnou část již lidé zřejmě zkonzumovali, zbytek hygienici stačili stáhnout z oběhu. Ve Středočeském kraji, kam putovala polovina z dovezeného zboží, tak pozastavili prodej zhruba 145 kilogramů masa, v Ústeckém kraji 820 kilogramů.
Michael Vít:
„Když budu brát systém monitorování, tak v porovnání s tím, co se dělá v jiných částech Evropy, jsme na vysoké úrovni.“
Prozatím naměřené hodnoty však podle Víta neohrožují zdraví strávníků. Na základě průměrného obsahu látky, který sdělila státní veterinární správa i německé ministerstvo zemědělství, by člověk každý týden musel sníst více než jeden kilogram vepřového masa. „Pokud vezmete analýzu spotřeby podle ČSÚ, který uvádí, že za minulý rok jsme každý snědl 41,3 kilogramu masa, tak v průměru by to riziko nemělo být zásadní,“ řekl Vít. V Česku navíc podle něho oproti jiným zemím funguje kvalitní systém veterinárních kontrol.
Dioxiny se v přírodě vyskytují velmi často. Mohou vznikat spalováním, erupcí sopek nebo při lesních požárech. Jejich výskyt je však mnohem, mnohem rozšířenější. „Je to spad, který je všude kolem nás. Dioxiny jsou produktem spalování, dále zpracování chemie s obsahem chloru. S dioxiny se dnes potkáváme na každém kroku. Je to například nekvalitní palivo v domácích topeništích. Ale je pravda, že 95 procent příjmu do organismu je z potravin,“ poznamenal hygienik. Dioxiny se mohly do potravinářského průmyslu dostat také jako příměsi starších barev, které byly používány k výmalbě stájí a jiných hospodářských budov.
GALERIE
Prasata