Ve vteřině milionářem? Lidé pomáhají, ale i drogují a umírají

Vyhrát v jackpotu miliony, nebo dokonce miliardy, znamená v první chvíli hodně emocí. Pokud dotyčný nedostane infarkt, přichází na řadu klíčová otázka - co s tolika penězi? Osudy výherců jsou někdy tragické - řada z nich začne utrácet za drogy, přijde o podporu nejbližších a někdy i předčasně zemře. Jiní chtějí udělat především dobrou věc a věnují značnou část sumy na dobročinné účely nebo začnou podnikat. „Většina výherců říká: 'Kéž by se to bylo nestalo',“ podotkl psychiatr Radkin Honzák.

  • Výherce rekordních 2,466 miliardy korun v Eurojackpotu vsadil svůj tiket den před losováním v Pardubickém kraji. Použil náhodný tip a za plnou sázenku zaplatil 400 korun. Pravděpodobnost zisku prvního pořadí je jedna ku 95 milionům. Čech bral výhru s čísly 12, 14, 18, 38 a 46 a dvojicí doplňkových čísel 9 a 10. Nyní mu zbývá 32 dní na to, aby se o svou výhru přihlásil. 

Dosavadní český rekord držel český manželský pár z Chrudimska 

Před dvěma lety vyhráli 400 milionů korun ve Sportce manželé z Chrudimska, kteří chtěli zůstat v utajení. Sázeli více než dvacet let. Výherní kombinaci čísel na tiketu jim nakonec zajistil náhodný tip vygenerovaný počítačem.  

Penězi měli v plánu podpořit němocné děti. „Řekli nám, že část peněz by chtěli věnovat na charitu. Další peníze chtějí investovat tak, aby mohli zajistit svoje další generace, a z dalších peněz si taky chtějí splnit své sny. Mluvili o tom, že by chtěli někam cestovat,“ uvedl tehdy mluvčí Sazky Václav Friedmann. 

Někteří zahraniční výherci se s výhrou naopak netají. Třeba manželé Gillian a Adrian Bayfordovi se v roce 2012 pochlubili druhým nejvyšším jackpotem v historii Británie, který činil v přepočtu 4,5 miliardy korun.  

Ir investoval do palírny na whiskey, dělníci nemuseli řešit vyhazov 

Lidé často obrovské sumy využijí na „dobrou věc“, ať už jde o charitu nebo třeba podnikání. Jako příklad může sloužit Ir Peter Lavery. Ten investoval 10 milionů liber do rekonstrukce belfastské věznice, z níž udělal palírnu na whiskey. V jeho úsilí mu pomohl i stát. 

Za 2,5 miliardy korun můžete…

  • Postavit 13 kilometrů dálnice.
  • Rok financovat město Olomouc.
  • Celých 62 let financovat Domov pro seniory v Havlíčkově Brodě se 131 lůžky.
  • Zaplatit půl roku výuky všech prvňáčků v Česku.
  • 3,5 roku financovat neziskovou organizaci Člověk v tísni.
  • Zaplatit zhruba 600 lidem letenku do vesmíru se společností Virgin Galactic.

Opravdové štěstí pak potkalo Kanaďana Colina Willarda. Ten byl mezi dvěma stovkami dělníků, které si do kanceláře zavolal zaměstnavatel, aby jim oznámil, že je už nebude potřebovat: „Se ženou jsme pak přemýšleli, co budeme dělat a jak to zvládneme.“  

S kolegy byl léta zvyklý sázet. „Řekl jsem si: Nebylo by hezké vyhrát v loterii, než nás opravdu propustí? A pak jsme z ničeho nic druhý den vyhráli,“ vyprávěl Willard. Místo do práce si šli dělníci vyzvednout sedm milionů kanadských dolarů. Čtyřdolarová investice tehdy každému z nich vynesla 400 tisíc kanadských dolarů. 

Stinné stránky – drogy i smrt 

Známé jsou ale i smutné osudy lidí, jimž miliony štěstí nezajistily. Třeba šestnáctiletá Callie Rogersová část z šedesáti milionů korun nakonec utratila za drogy. „Většina výherců říká: 'Kéž by se to bylo nestalo'. Osudy jednoho z nejslavnějších výherců, který dostal asi 300 milionů dolarů, nebyly nijak veselé. Sám se udrogoval, stejně jako zbytek jeho rodiny. Před smrtí řekl, že by ticket raději roztrhal,“ konstatoval psychiatr Radkin Honzák. 

Někteří výherci se jednoduše zblázní. „Se vztahy to rozhodně zatřese,“ podotkl Honzák. Rodina, přátelé i neznámí lidé mnohdy žebrají o peníze. Je znám i případ, kdy Američan z Bostonu dostal infarkt poté, co ho bombardovali s žádostí o peníze neznámí lidé. Bylo mu jen 37 let. 

Velkou odpovědnost neunesl rovněž Lothar Kuzydlowski, který vyhrál v roce 1994 v německé loterii Lotto skoro čtyři miliony marek. Nezaměstnaný muž si pořídil luxusní vůz, pořádal párty a utrácel za dovolené. Na jeho styl života doplatilo jeho manželství. Po pěti letech pak zemřel na selhání jater. 

Co by Češi dělali, kdyby vyhráli miliony?

V případě výhry nad 30 milionů korun by polovina Čechů přestala chodit do práce. Vyplývá to z průzkumu, který provedla před rokem pro společnost Sazka agentura NMS market research. Většina lidí si představuje ideální výhru ve výši 10 milionů, protože to pro ně znamená větší svobodu a zároveň žádnou větší životní změnu. Čím víc peněz by Češi vyhráli, tím víc by dali na charitu. U výhry ve výši 100 milionů by třetina lidí dala na dobročinné účely desetinu výhry.

9 minut
Ekonomika ČT24: Kdybych já byl milionářem…
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 2 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...