Brusel - Od srpna platí v Evropské unii opatření vinařské reformy. Ta má omezit celkovou rozlohu evropských vinic a zajistit produkci kvalitnějšího vína, což má vést ke zvýšení konkurenceschopnosti. Vinaři, kteří v novém systému obstojí, se mohou těšit na větší finanční podporu z Evropské unie.
Vinic v Evropě ubude, během tří let zmizí 175 tisíc hektarů. Neziskoví vinaři skončí a dostanou odškodné. Unie přestane plýtvat penězi a nebude z přebytků vína, které nikdo nepije, vyrábět nepotřebný líh.
Ušetřené miliardy se investují do vylepšení vinic, aby evropské víno obstálo v celosvětové konkurenci. „Evropa je srdcem vinařské tradice. Součást naší kultury. Spíš než kácet vinice bychom měli rozvíjet obchod a podporovat konzumaci evropského vína,“ myslí si francouzský vinař Roland Leliévre.
„Není to tím, že by jihoafrické nebo chilské víno bylo lepší. Prostě je jiné. Je to všechno otázka marketingu a komunikace. V Evropě s tím mají problémy hlavně menší vinice,“ míní další vinař z Francie Bernard Launois.
Ve vinařské reformě zůstává doslazování řepným cukrem, které se používá tam, kde je méně slunce. Za něj bojovali Češi společně s Rakušany a Němci. Českým vinařům by reforma měla přinést i víc peněz.
„Teď to začíná asi na necelých třech milionech eur, ale postupně se to vyšplhá až na 5 a půl milionu eur,“ popisuje růst dotací českého vinařství ministr zemědělství Petr Gandalovič. Dotací se vinaři dočkají už příští rok. Navýšení přijde od roku 2015.
