Ústavní činitelé si mají pohoršit o čtyři procenta

Praha – Platy ústavních činitelů by měly v příštím roce klesnout. Shodla se na tom dnes vláda. Poslanci, soudci, státní zástupci a další činitelé si však nepohorší o pětinu, jak předpokládal původní návrh, ale jen o čtyři procenta. Už během dopoledního jednání navrhnul úřednický kabinet zdanit náhrady ústavních činitelů. Návrh na snížení jejich platů pošle vláda do sněmovny souběžně s balíčkem úsporných opatření. Ten by měla Poslanecká sněmovna probírat ve čtvrtek.

„Je to velmi složitá kauza, tady hrozí určité procedurální problémy, kterým jsme se chtěli vyhnout,“ poznamenal ministr financí Eduard Janota. Dodal, že je nyní na poslancích, jak se k vládnímu návrhu postaví. Připomněl situaci, kdy soudci podali stížnost kvůli zmrazení růstu svých platů v letech 2003 a 2004, které vláda zdůvodňovala především ekonomickými dopady povodní. Ústavní soud v roce 2007 dospěl k závěru, že zmrazení nebylo protiústavní. „Abychom se tomu vyhnuli, tak jsme postupovali tímto čtyřprocentním snížením,“ vysvětlil Janota.

Politici prý se snižováním svých platů nemají problém

Narozdíl od úsporného balíčku, vůči němuž se hlasitě ohrazují politici všech parlamentních stran, by návrh na snižování platů ústavních činitelů neměl v Poslanecké sněmovně narazit na větší odpor. Ačkoli ho předložil ministr financí, hlásí se k autorství návrhu na snižování platů sociální demokracie. „Není to návrh Janoty, ale návrh ČSSD, který si Janota osvojil, takže ho určitě podpoříme,“ sdělil předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Bohuslav Sobotka.

Miroslav Kalousek, TOP 09:

„Státní fiskál to nezachrání. Ale v okamžiku, kdy šetří úplně všichni, kdy se musí zaměstnanci ve firmách smiřovat s poklesem platu, aby si udrželi své pracovní místo, a kdy by politici měli vysvětlovat nezbytnost úspor, je zapotřebí, aby šetřili sami u sebe.“

Podporu pětinovému snižování platů slíbila v anketě ČTK i strana bývalého ministra financí Miroslava Kalouska TOP 09, komunisté a zelení. Podle zelených by se omezení mělo vztahovat i na komunální politiky. Předseda sněmovní frakce zelených Přemysl Rabas považuje snížení platů ústavních činitelů za symbolický krok. „Jde jenom o miliony, mělo by se začít šetřit u státních zakázek, tam jsou miliardy,“ dodal.

Rozpačitě se k návrhu staví místopředseda ODS Petr Nečas. Ten dnes uvedl, že je považuje spíše za populistický folklor. Na tiskové konferenci ODS, která předcházela rozhodnutí vlády, Nečas poznamenal, že už nyní mají ministři nižší platy než jejich náměstci a poslanci nižší než ředitelé odborů na ministerstvech.

Poslanecké náhrady se možná budou danit

Zákonodárci se pravděpodobně nevyhnou zdanění poslaneckých náhrad, které k platu 61 400 tvoří další příjem v řádech desítek tisíc korun. Jiří Paroubek například takto pobírá víc než 34 tisíc, Mirek Topolánek zhruba 32 tisíc. „Státní rozpočet to samozřejmě nezachrání, ale když politici mluví o tom, že se musí šetřit všude možně, tak nemohou nezačít u sebe,“ myslí si jeden z nich, poslanec za KSČM Jiří Dolejš.


O velkých úsporách pro státní kasu ale mluvit nelze, odhadují se na stovky milionů korun. Platy ústavních činitelů podle odborníků navíc nejsou přemrštěné. „Je to rozhodně daleko míň, než by brali za podobnou odpovědnost v soukromém sektoru,“ upozorňuje Robert Scott Marlowe z poradenské firmy Hay Group. Čeští poslanci berou 2,5 krát více než je průměrná mzda, premiér pak zhruba její sedminásobek, což odpovídá i situaci v zahraničí.

Soudci jsou jasně proti

Jednoznačně proti snižování svých platů o 20 procent se od počátku stavěli soudci. Prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník řekl, že soudci mají už dva roky zmrazený růst platů, zatímco ostatním státním zaměstnancům platy stoupaly. „My k těm úsporným opatřením už dávno přispíváme,“ řekl Lichovník.


Snížení platů nebude součástí balíčku úsporných opatření ministra Janoty. Poslanci by tak o tom měli rozhodovat nezávisle na dalších úsporách. Naopak zdanění paušálních náhrad by v něm být mělo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
před 23 hhodinami

Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.
včera v 08:02

V rozpočtu může chybět až čtrnáct miliard na dávky, řekl Jurečka. Podle ANO je to víc

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.
včera v 06:00

ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.
16. 11. 2025

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
15. 11. 2025
Načítání...