Žatec - V okolí Žatce se rozeběhla naplno sklizeň chmele. Pěstitelé by měli do začátku září sklidit úrodu z téměř 4,5 tisíce hektarů chmelnic, na nichž je chmel letos vysázený. Zatímco chuťová kvalita by měla být velmi solidní jako v předchozích letech, výnosy budou zřejmě výrazně nižší. Přesto se chmelaři obávají, že ceny chmele zůstanou na úrovni nákladů na jeho produkci - může za to vysoká úroda z předchozích let. Nejhorší úrodu chmele za poslední desetiletí pak hlásí chmelaři z Hané - kvůli výkyvům počasí přijdou tamní družstva až o třetinu výnosů.
Úroda chmele bude horší, chmelaře přesto trápí nízké ceny
Chmelaři očekávají, že se letos výnosy sníží těsně nad jednu tunu z hektaru. Při poslední nadúrodě to bylo až o 40 procent víc. Nižší výnosy přičítají pěstitelé nevhodnému souběhu počasí. „V únoru Česko zasáhly velice silné mrazy, v květnu a červnu zase sucho. Podobný je i srpen, který ovlivňují vysoké teploty a podprůměrný úhrn srážek,“ uvedl Michal Kovařík ze Svazu pěstitelů chmele. Je to tak další rána pro pěstitele, kteří kvůli špatným podmínkám pro zemědělce od pěstování tradiční české plodiny ustupují.
Radost z úrody by měli mít alespoň pivaři. „Když se vezmou chuťové výsledky z posledních sezon, tak tahle přesně zapadá do jejich rámce,“ řekl jednatel Chmelařského institutu Jiří Kořen. Chmel je pro Česko tradiční exportní surovinou. V domácích pivovarech skončí jen asi třetina české úrody. Další třetinu kupují asijské pivovary, zbytek si rozeberou zájemci z Evropy i jiných částí světa. Nejvýznamnějšími odběrateli českého chmele jsou dlouhodobě Japonci.
Celosvětový trh s chmelem je v útlumu
I přes nižší letošní úrodu se zásadní nárůst cen chmele nečeká. Poslední roky byla ve většině klíčových zemí nadúroda a sklady jsou od té doby pořád plné granulovaného, a tedy trvanlivého chmele. Vloni dospěl vývoj na trhu do paradoxní situace - čeští chmelaři měli výbornou úrodu, jenže část jí ani nesklidili. Nevyplatilo se to. Tuna chmele stála v posledních letech pod 200 tisíc korun, z toho třetinu stojí samotná sklizeň.
„Od loňska se ceny přece jen zvedly, ale pořád to stačí tak nějak na náklady a nic víc to nepokryje,“ upozornil Kořen. I proto se zase zmenšila plocha využívaných chmelnic. Aktuálně činí necelých 4,5 tisíce hektarů. Propad o zhruba 200 hektarů se opakuje každý rok z celé uplynulé dekády. Jen oproti roku 2009 ubylo skoro tisíc hektarů chmelnic.
Nadúroda chmele, kterou Česko zažilo loni, se podle chmelařů opakuje v Česku zhruba každých 40 let. „V roce 1931, 1971 a 2011 byla obrovská nadúroda chmele,“ podotkl ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.
Nejhorší úroda chmele za poslední roky (zdroj: ČT24)