Lucemburk - Ministři sedmadvacítky dnes rozhodli, že Brusel bude posuzovat návrhy státních rozpočtů ještě před jejich schválením jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie. Je to poslední ze série opatření, která mají zabránit opakování řecké krize. Navíc dnes bylo rozhodnuto, ač je eurozóna zmítaná krizí, o rozšíření jejích řad o Estonsko. Ministři se dnes v Lucemburku také dohodli, že dají víc kontrolních pravomocí Evropskému statistickému úřadu. Posílení jeho role by mělo jeho expertům dát možnost provádět širší kontrolní mise v zemích bloku. Zpřísnění dohledu ze strany Eurostatu souvisí se současnými debatami o stavu veřejných financí zemí EU potýkajících se kvůli krizi s výraznými deficity. Roli hraje i to, že Řekové falšovali údaje o stavu veřejných financí. Kdyby se však nějaká země do problémů přece jen dostala, bude tu pro ni „evropská firma“, která ji z potíží vytáhne.
Před měsícem nad tím mnozí kroutili hlavou. Teď ale nad plánem eurokomisaře Olliho Rehna o kontrole státních rozpočtů v Bruselu panuje smíření. „Každé jaro budou národní rozpočtové plány prezentovány Komisi a státům Evropské unie,“ říká prezident EU Herman von Rompuy. Definitivní ano řeknou premiéři. Česko zatím nemá jasno, jaké číslo za rok příští ministr financí do Bruselu poveze. Ten současný ale věří, že mu nové pravidlo ulehčí práci. „Bude vybaven argumentačně a informacemi, jak se chová zbytek Evropy, snad mu to umožní prosazení úspornějšího, rozumnějšího rozpočtu,“ říká ministr financí Eduard Janota.
I statistici budou dohlížet na finanční pořádek v Evropě
Nejen politici, ale i statistici budou lépe kontrolovat údaje o stavu veřejných financí. Ministři dali větší pravomoci evropskému statistickému úřadu. Aby už nikdo nemohl podvádět jako Řecko.
Právě dluhové problémy Řecka totiž stály u zrodu současné krize eura. Aténám musela přispěchat na pomoc eurozóna společně s Mezinárodním měnovým fondem zřízením speciálního záchranného mechanismu. Potíže ale mají i další státy bloku, třeba Španělsko s Portugalskem, které už začínají přijímat různá úsporná opatření, aby své veřejné finance zlepšily. Právě to bude dalším z témat dnešního jednání.
Ministr financí Eduard Janota:
„Nemám vůbec problém s objektivností, věrohodností našeho statistického úřadu. Koneckonců vzešel z něho náš premiér. My jsme vždy dávali věrohodné informace.“
O věci ale musí ještě rozhodnout Evropský parlament a ještě jednou i země EU, neboť zatím jde mezi nimi jen o rámcovou dohodu, přičemž některé detaily je třeba ještě doladit. Jde o to, aby Eurostat mohl lépe a efektivněji ověřovat data zasílaná z jednotlivých členských zemí.
„Poslední vývoj jasně ukázal, že současný kontrolní rámec pro fiskální statistiky stále nesnižuje do potřebné míry riziko, že budou Evropské komisi hlášena nesprávná či nepřesná data,“ uvedli ministři v prohlášení. Evropští statistici by tak měli mít přístup k vládním účtům na lokální i centrální úrovni, aby je mohli kontrolovat, stejně jako k datům o sociálním zabezpečení. Podléhali by nicméně normám týkajícím se ochrany dat a osobních údajů. „Měli jsme obavy týkající se statistických výsledků Bulharska a zvažujeme vyslání mise v brzké době,“ řekl eurokomisař pro hospodářství a měnové záležitosti Olli Rehn. Mohla by tak být jednou z prvních misí, které Eurostatu připadnou.
Firma, která bude země tahat z problémů
Kdyby ale přece jen někdo další klesal ke dnu, eurozóna zřídila firmu na pomoc všem zadluženým. Sídlit bude v Lucemburku a její šéf se teprve hledá. Bude mít na starost 440 miliard eur, tedy část již schváleného 750miliardového balíku, kterou by v případě nutnosti poskytly státy eurozóny.
Šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker
„Bude to společnost s ručením omezeným podle lucemburského práva.“
Ačkoli měnová unie zažívá nejhlubší krizi od jejího vzniku, rozšíří opět svoje řady. Ministři otevřeli náruč Estonsku. Od ledna příštího roku se tak země stane sedmnáctým členem a vymění korunu za euro. Estonsko je totiž jednou ze zemí s nejlepším stavem veřejných financí.
