Kyjev - Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz přestala platit za dodávky ruského plynu. Informoval o tom její šéf Andrij Kobolev. Tato situace má podle něj trvat do chvíle, než skončí jednání o ceně plynu. Kyjev se s Moskvou dohaduje kvůli zdražení dodávek, k němuž Gazprom přistoupil po ukrajinské revoluci. Rusko navíc tvrdí, že mu Ukrajinci dluží za plyn víc než dvě miliardy dolarů.
Ruský koncern Gazprom dříve zvýšil Ukrajincům cenu plynu z 268 na 485 dolarů za tisíc metrů krychlových. Rusko, které minulý měsíc anektovalo Krym, zrušilo Kyjevu všechny předchozí slevy. Plynárenský gigant Gazprom navíc už v minulých dnech upozornil, že Ukrajina nedodržela březnový termín splátky a její dluh tak stoupl na celkové 2,2 miliardy dolarů (43,8 miliardy korun).
Zvýšení ruských cen Ukrajina o minulém víkendu odmítla a pohrozila právními kroky. Ukrajinský úřadující premiér Arsenij Jaceňuk označil zdražení plynu za formu ekonomického útoku ze strany Moskvy. Podle mnohých pozorovatelů je jednostranné skokové navýšení ceny odplatou za svržení proruské vlády na Ukrajině.
Za této konstelace do sporu nyní vstoupil šéf Naftogazu. „Otázka splacení dluhu je přímo spjata se zachováním ceny plynu na úrovni z prvého čtvrtletí,“ řekl Kobolev v rozhovoru pro ukrajinský list Dzerkalo Tyžňa. „Nevidíme žádný důvod ke změně (původní) ceny. Cenu okolo 500 dolarů považujeme za netržní, neoprávněnou a nepřijatelnou, a tudíž jsme přerušili platby na období vyjednávání,“ dodal.
- Aktuální cena ruského plynu pro Ukrajinu: 485 dolarů (9 700 Kč)
- Průměrná cena pro zbytek Evropy: 370 až 380 dolarů (cca 7 500 Kč)
Oba údaje představují sumu za 1 000 kubíků.
Při vyhrocených vztazích mezi oběma zeměmi se nyní vážně diskutuje o tom, jaké akce mohou energetičtí tahouni Ruska vůči Ukrajině učinit. Podle nejmenovaného zdroje agentury Reuters se ruský vývoz plynu na Ukrajinu od začátku tohoto měsíce snižuje. K důvodům se ale odmítl vyjádřit a Gazprom věc nechtěl komentovat. Vývoz plynu na Ukrajinu kolísal již dříve v průběhu roku. Za sníženou poptávkou ale podle analytiků může být teplejší počasí. Faktem navíc je, že Ukrajina bez vážnějšího postihu promeškala už několik termínů předchozích splátek.
Kobolev: Buď se s Ruskem dohodneme, nebo nakoupíme přes prostředníka
Podle Koboleva jsou nyní jen dvě možnosti, jak se vyhnout výpadku dodávek: buď se Naftogaz dohodne s Gazpromem na zachování dřívější ceny, anebo se Ukrajinci domluví se západoevropskými společnostmi, které zakoupí plyn u Gazpromu na západní hranici Ruska, aby jej následně prodaly Ukrajincům, a také budou platit za tranzit plynu přes Ukrajinu.
V předchozích letech spory kvůli cenám plynu vedly k přerušení dodávek na Ukrajinu. Situace byla vážná hlavně v zimě na přelomu let 2008/2009 a 2005/2006, kdy byly rovněž přerušené dodávky plynu do Evropy. To, že by se tento scénář nejspíše mohl zopakovat, připustil v interview i Kobolev: „Bohužel, pokud v plynárenství politika vyhrává nad ekonomikou, pak je taková hrozba velmi vysoká.“
Prezident Ruska Vladimir Putin totiž označil aktuální dluh za „absolutně nepřípustný“ a v dopise určeném evropským státníkům varoval, že by mohly být kvůli nesplaceným závazkům ohroženy i dodávky do Evropské unie. Oficiální odpovědi se zatím nedočkal, podle eurokomisaře pro energetiku Günthera Oettingera je ale prý Brusel ochoten se zvládnutím pohledávek pomoci. Dodávky pro starý kontinent podle něho prý nejsou ohroženy. Přerušení dodávek by mohlo poškodit samo Rusko, protože státní rozpočet je silně závislý na prodeji plynu v Evropě.
Vladimir Omelčenko, ekonomický expert: „Jestliže Gazprom bude nadále stanovovat ceny politicky, ne ekonomicky - a tohle není nic jiného, jestliže cena plynu pro Ukrajinu je zhruba o 200 dolarů za kubík vyšší než například pro některé západoevropské země - tak Gazprom přijde o ukrajinský trh a velmi silně to pocítí. Ukrajina je pro něj po Německu druhý největší odběratel.“
Evropa rovněž spřádá plány, jak Ukrajině ze svízelné situace pomoci – ve hře jsou půjčky. Kyjev by podle Oettingera mohl plyn hradit z balíku finanční pomoci, na kterém se Kyjev dohodl s Mezinárodním měnovým fondem, EU a Světovou bankou. O možném řešení bude v pondělí jednat s ukrajinskými ministry zahraničí a energetiky.
