UBS šetří, propustí 3 500 lidí

Curych – Švýcarský finanční ústav UBS se chystá kvůli úsporám zrušit zhruba pět procent pracovních míst. Propustí tak asi 3 500 zaměstnanců. Banka, která patří mezi největší správce majetku na světě, tak chce do konce roku 2013 ušetřit ze svých ročních nákladů asi dvě miliardy franků (zhruba 43 miliard korun). Ke krácení výdajů byly donucené i jiné banky, například HSBC, Barclays, Goldman Sachs či Credit Suisse.

Téměř polovina z rušených míst bude z divize investičního bankovnictví. Třetina propuštěných odejde z divize Wealth Management & Swiss Bank. Po deseti procentech lidí odejde z divizí Global Asset Management a Wealth Management Americas. Banku tak opustí zaměstnanci, bez nichž se UBS obejde. Část propouštění ale bude také formou přirozeného úbytku, kdy odcházejí zaměstnanci do důchodu. Úspor chce management částečně dosáhnout rovněž lepším využitím nemovitého majetku banky.

Zpráva UBS:

„Cílem nově oznámených opatření je zlepšit provozní výkonnost. UBS bude i nadále pozorně sledovat nákladovou stránku, bude však pokračovat v investicích do růstových oblastí.“

Banka v souvislosti s propuštěním a zvýšením efektivity zaúčtuje jednorázové výdaje na restrukturalizaci ve výši 550 milionů franků. Z toho 450 milionů se v účetnictví odrazí ve druhém letošním pololetí. Banka na chystané propouštění upozornila už dříve, když oznamovala horší výsledky za druhé čtvrtletí. Na výsledky banky měla nepříznivý vliv hlavně slabá výkonnost investic do nástrojů s pevným výnosem.

Podobně jako jiná švýcarská banka Credit Suisse musí také UBS řešit růst nákladů v souvislosti s vyšší regulací odvětví. Zisky snižuje i růst kurzu švýcarského franku, který se minulý týden dostal na nové rekordy vůči euru i dolaru, což přinutilo tamní centrální banku k zásahu.

UBS
Zdroj: ČT24/info-swiss.com

Banky dolů táhne dluhová krize i zvýšená regulace

S horšími výsledky obchodování se potýkají i další banky, a to nejen v Evropě. Finanční trhy totiž nepříznivě ovlivňují dopady dluhové krize v eurozóně a také obavy z dalšího zpomalení americké ekonomiky. Určitý vliv má ale i zvýšená regulace, která banky nutí držet větší objem kapitálu na účtech. Banky se mají tímto způsobem chránit před dopady případné další finanční krize. Při té minulé, která svět zasáhla v roce 2008, mnoha bankám musely pomáhat vlády, a tedy daňoví poplatníci.

Banka UBS je jednou z největších evropských obětí globální finanční krize. V roce 2008 nashromáždila tak vysoké ztráty, že jí musela pomoci švýcarská vláda, banka ale i tak byla nucena odepsat desítky miliard franků. Velkou část ztrát banka utrpěla ve Spojených státech, kde se také dostala do konfliktu s tamním správcem daně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 21 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 20 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...