Tuzemské lihovary se stále více prosazují v zahraničí

Praha - Vizovické likérce Rudolf Jelínek v letošním prvním pololetí vzrostly tržby meziročně o 26 procent na 150 milionů korun. Firma za prvních šest měsíců ve srovnání se stejným obdobím loňského roku přibližně dvojnásobek. Jeden z největších světových výrobců ovocných destilátů je však na českém trhu výjimkou. Lihovarnický trh totiž už třetím rokem v celkových číslech klesá - letos podle odhadů šéfa Unie Výrobců a dovozců lihovin bude až o 5%. Tuzemští výrobci se proto snaží víc prosazovat svoje značky na jiných trzích, například ve Spojených státech, Asii nebo Jižní Americe.

Likérka Rudolf Jelínek vykupuje ročně zhruba 120 tisíc tun ovoce. Nyní navíc dokončuje nákup130 hektarůpozemků v Chile, kde hodlá pěstovat hrušky pro svojí pálenku. I přes obrovskou vzdálenost od domácích Vizovic, se jim prý takový krok vyplatí. „Vedle Jihoafrické republiky nebo Argentiny je Chile velký dodavatel hrušek. Stabilní podnikatelské prostředí a možnost odkoupení největšího destilátu v Chile byl hlavní důvod, proč jsme v Chile,“ dodal generální ředitel Pavel Dvořáček.

Firma v Česku zaměstnává přibližně 100 lidí, celkově v průměru kolem 170, protože další pracovníky má například v Bulharsku, Rumunsku, na Slovensku a v Chile. Koncem červenceJelínekoznámil, že přesune sídlo celého holdingu R.JelínekGroup do Nizozemska.

V prvním půlroce společnost vydělala přes 8 milionů korun před zdaněním, z toho přes polovinu ve Spojených státech. Na americkém kontinentu se daří i světovému výrobci lihovin Irish Distillers, do jehož skupiny patří i karlovarská Becherovka. Do sousedního Slovenska a na Asijské trhy se pro změnu snaží probojovat plzeňský Božkov.

Spotřeba alkoholu v Česku nijak výrazně neklesá. Na hlavu zde vypije každý v průměru 10 litrů čistého lihu. Podle lihovarníků ale lidé stále častěji sahají po levnějších značkách a krabicovým vínům.

Nahrávám video
Export alkoholu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 54 mminutami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 2 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 7 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 8 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 9 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
včera v 14:27
Načítání...