Turecko podepsalo s EU dohodu o výstavbě Nabucca

Ankara - Zástupci Turecka a čtyř členských zemí Evropské unie dnes podepsali mezivládní dohodu o plynovodu Nabucco, který má přivést plyn z oblasti Kaspického moře a Střední Asie do Evropy. Plynovod má snížit energetickou závislost Evropy na Rusku. Premiéři Turecka, Rakouska, Bulharska, Rumunska a Maďarska podpisem dohody umožnili, aby plynovod procházel přes jejich území. První zásilky plynu by měly plynovodem protéct v roce 2014, trasa by měla do Evropy přepravit ročně 31 miliard metrů krychlových.

Nabucco má přivést zemní plyn přes Turecko a jihovýchodní Evropu do Rakouska. Z tamní přijímací stanice Baumgarten bude plyn proudit do dalších zemí západní Evropy. Podle mezivládní dohody bude moci šest partnerských zemí projektu, mezi které patří i Německo, odebrat pro svoji potřebu až 50 procent plynu, který plynovodem poteče.

Vládní zmocněnec pro energetickou problematiku Václav Bartuška:

„Jsme velmi rádi, že něco, na čem se české předsednictví velmi silně angažovalo, konečně dospělo do fáze podpisu. Není to sice postavený plynovod, ale je to dobrý krok na správné cestě.“


Turkmenistán již v pátek uvedl, že je připraven podílet se na dodávkách pro plynovod. Expert na země střední Asie a Kavkaz Slavomír Horák nicméně příliš optimistický ohledně plynu z Turkmenistánu není. „Turkmenistán dnes veškerou produkci na export dodává do Ruska a od příštího roku do Číny, další volné kapacity mu tak nezbývají. K tomu, aby mohl plyn proudit z nalezišť ve východním Turkmenistánu minimálně ke Kaspickému moři, by bylo potřeba vybudovat za 4 miliardy dolarů další plynovod z východního Turkmenistánu na západ. Zatím tedy vůbec není jasné, zdali se k tomu může Turkmenistán připojit,“ uvedl pro ČT24 Horák.


Podobný postoj jako Turkmenistán dnes vyjádřily rovněž Ázerbájdžán, Irák, Egypt a Sýrie. Podle Turecka by mohl být plynovodem přepravován rovněž ruský a íránský plyn. Proti účasti Íránu se však staví Spojené státy.

Oslovené úřady plny optimismu 

Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský od dnešní dohody očekává
"konkrétní posun v realizaci klíčového projektu, který má posílit
energetickou bezpečnost Evropské unie„. “Dohoda dává plynovodu stabilní
právní základ, který je důležitý pro všechny zúčastněné státy, ale i pro
firmy, které se mají podílet na jeho výstavbě," uvedl. Oldřich Petržilka z
České plynárenské unie vnímá podpis smlouvy o projektu Nabucco jako
„pozitivní výsledek lednové plynové krize“. 

Slovenské ministerstvo zahraničí uvítalo dnešní podpis smlouvy jako
pozitivní krok k rozrůznění zdrojů. "Nový plynovod, pokud bude úspěšně
realizován, vytvoří ve střednědobém časovém horizontu podmínky pro
diverzifikaci zdrojů a tras zemního plynu v regionu střední Evropy, včetně
Slovenska," uvedl mluvčí úřadu Peter Stano.

Dnešní dohoda však ještě zdaleka nedává jistotu, že bude Nabucco skutečně vybudován. „Bylo pouze deklarováno, že státy, přes které by mohl plynovod vést souhlasí s tím, aby vznikl. Teď bude na ostatních účastnících, tzn. především na společnostech, které se sdružily do projektu Nabucco, aby oni připravili celý projekt do konečné fáze,“ zdůraznil analytik Milan Kajtman.

Rusko proti Nabuccu, plánuje vlastní alternativy 

Projekt Nabucco podporuje především Evropská unie. Rusko, jehož území obejde, proti němu vystupuje. Moskva se totiž obává, že ztratí svou pozici klíčového dodavatele surovin pro Evropu. Rusko tak počítá s vlastními projekty, plynovod South Stream má přivést do jihovýchodní Evropy ruský plyn mimo území Ukrajiny, Nordstream má surovinu přepravovat z Ruska do Německa po dně Baltského moře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Volkswagen podle odborů plánuje zmrazit mzdy do roku 2030, týkalo by se to i Škody

Automobilový koncern Volkswagen plánuje do roku 2030 zmrazit mzdy svých více než 660 tisíc zaměstnanců, uvedl německý odborový svaz IG Metall. Volkswagen odmítl komentovat informaci, kterou dříve přinesl i deník Süddeutsche Zeitung. Součástí koncernu Volkswagen je česká Škoda Auto, která má zhruba 36 500 zaměstnanců včetně agenturních.
před 1 hhodinou

Vláda odkládá snížení firemních daní

Vládní koalice odkládá snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent, ačkoliv jde o jeden z jejích největších ekonomických slibů. Podle nového propočtu ministerstva financí by kvůli snížení firemní daně o dva procentní body veřejné rozpočty přišly o třicet miliard ročně. Šéfka resortu Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že momentálně si stát nemůže takto výrazný výpadek dovolit. Místo toho plánuje kabinet nabídnout firmám výhodnější odpisy – třeba na vědu a výzkum nebo pro nově založené společnosti.
před 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali rostoucí ceny hypoték

Hypotéky v Česku zdražují už sedmý měsíc v řadě. Průměrná nabídková sazba podle dat Hypoindexu na začátku října vystoupala na 5,79 procenta, což je nejvýše od ledna 2024. Od letošního března se tak zvýšila téměř o jeden procentní bod. Zdražování hypoték bankám vyčítá ministryně financí Alena Schillerová (ANO), kritizuje zdražování navzdory neměnné základní sazbě České národní banky. Splátka je vysoká, potvrdil v Událostech, komentářích z ekonomiky hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, děje se tak prý kvůli tomu, že dlouhou dobu rostou ceny nemovitostí. Zmínil také růst tržních úrokových sazeb od útoku na Írán. Podle ekonoma Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické a poradce ministryně financí Milana Bednáře je prostor se bavit o tom, jaká je cenotvorba a jaká je cenová politika bank. Podotknul, že banky v Česku jsou vysoce ziskové. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 09:35‌‌

Ceny plynu a energií stoupají, řadu domácností nutí šetřit

Velkoobchodní ceny plynu a elektřiny stoupají. To se postupně začíná propisovat do ceníků pro spotřebitele. Hlavně u nově uzavíraných smluv. Drahé energie tak znovu nutí řadu domácností šetřit. Část z nich ceny elektřiny a zemního plynu fixuje. Další se snaží získat výhodnější nabídku změnou dodavatele.
včera v 06:00‌‌

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
17. 10. 2026Aktualizováno17. 10. 2026‌‌

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
17. 10. 2026Aktualizováno17. 10. 2026‌‌

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
17. 10. 2026‌‌

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.