Topolánek na jednání s Putinem: Bez dohody se domů nevrátím

Moskva - Český premiér Mirek Topolánek na úvod dnešního jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem naznačil, že se do vlasti nevrátí, dokud se nepodaří obnovit dodávky ruského plynu do Evropy přerušené kvůli rusko-ukrajinskému sporu o platby. Topolánek, který během nynějšího půlročního českého předsednictví Evropské unii zastupuje unijní orgány, v Moskvě navázal na svoje páteční rokování s ukrajinskými představiteli v Kyjevě a Putinovi předložil již 5. verzi návrhu dohody.

„Signalizoval jsem ukrajinskému vedení, že budu v regionu tak dlouho, dokud plyn nepoteče,“ prohlásil Topolánek při setkání s ruským premiérem, které začalo se zhruba hodinovým zpožděním. „Řešíte krizi, která vznikla kvůli plynové blokádě Evropy ze strany Ukrajiny,“ odvětil Putin na úvod schůzky, které mohli přihlížet novináři.

Topolánek prohlásil, že Evropská unie nechce zasahovat do rusko-ukrajinského sporu, upozornil však, že ve hře je jejich hodnověrnost jako dodavatelské a tranzitní země. Zdůraznil zároveň, že problém přerušených dodávek plynu stále naléhavěji doléhá na některé členské země EU, konkrétně přitom jmenoval Slovensko.

Nahrávám video

„Přijíždím s návrhem, abychom začali rozmisťovat monitorovací týmy,“ řekl Putinovi český premiér, který zároveň řekl, že další návrhy nechce přednášet před novináři. Putin poděkoval českému protějšku za operativnost, s jakou se chopil řešení problému.

Slovenský ministr hospodářství Ľubomír Jahnátek před polednem v Bratislavě řekl, že v 15:00 se v Kyjevě setkají hlavní dispečeři přenosových soustav plynu, aby po obnovení dodávek dokázali co nejrychleji přepravit surovinu do západní Evropy.

Představitel Gazpromu Sergej Kuprijanov v noci na dnešek podle agentury ITAR-TASS prohlásil, že Ukrajina dosud nepodepsala protokol o vytvoření mnohostranné komise pro monitorování tranzitu ruského plynu do Evropy, i když ukrajinská vláda k tomu vyjádřila ochotu. Zahraničním monitorováním tranzitu Moskva již dříve podmínila obnovení dodávek plynu do Evropy, které přerušila s argumentem, že Ukrajina si z nich neoprávněně odčerpává plyn pro vlastní potřebu. 

Do Kyjeva už monitorovací skupina dorazila, ale protože dohoda dosud nebyla podepsaná, nemohou své poslání plnit. Kyjevská skupina pozorovatelů má 15 členů, v Moskvě budou dodávky monitorovat tři experti.

Ještě před setkáním s Topolánkem se dnes ruský premiér sešel s šéfem ruské plynárenské firmy Gazprom Alexejem Millerem. O výsledcích této schůzky zatím nejsou k dispozici podrobnosti. Miller se účastní jednání obou premiérů, které po několika úvodních minutách přístupných pro média pokračuje za zavřenými dveřmi.

Gazprom
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 7 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 16 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 23 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.