Švýcarsko má příležitost stát se první zemí na světě, která zavede garantovaný příjem pro všechny své občany. V červnovém referendu budou občané rozhodovat, zda podpoří návrh, podle něhož by měl dospělý Švýcar dostávat 2500 franků (61 tisíc korun) a každé dítě 625 franků (15 260 korun).
Švýcaři budou hlasovat, zda chtějí dostávat peníze za nic
O nápadu skupiny intelektuálů v čele se spisovateli, umělci a filozofy se bude hlasovat 5. června. Proti je už nyní většina politiků, včetně levicových, a podle průzkumů i převažující část veřejnosti.
Zastánci základního příjmu (angl. basic income) tvrdí, že se tak rozbije tradiční vztah mezi zaměstnáním a platem za práci, neboť občané budou mít nárok na 2500 franků měsíčně, i když nebudou chodit pracovat. Ti, kdo práci budou mít, si tak polepší.
Přestali by lidé pracovat?
Kritici návrhu tvrdí, že díky jistotě státních peněz by lidé přestali pracovat. To zastánci myšlenky garantovaného příjmu odmítají a uvádějí, že podle průzkumu se většina Švýcarů v případě schválení návrhu chystá nadále chodit do práce. Jen dvě procenta oslovených by prý dalo výpověď a dalších osm procent by se rozhodlo až podle okolností.
Nicméně třetina z více než tisíce oslovených uvedla, že ostatní jistě pracovat přestanou. Podle sondáže je navíc 56 procent respondentů přesvědčeno, že návrh referendem neprojde.
Federální vláda odhaduje, že garantovaný příjem by znamenal roční zátěž 208 miliard franků (5,1 bilionu korun). Z daní by se na ni vybralo 153 miliard, zbývajících 55 miliard by zajistil převod ze systému sociálního pojištění a sociální podpory.
Předchůdci a současníci
Vzdáleně podobný experiment nyní připravují i ve Finsku. Malé skupině vybraných (nejspíše losem) obyvatel chtějí vyplácet základní příjem. Navrženy jsou různé varianty, podle té základní by šlo o více než 750 eur (20 265 korun) za měsíc po dobu dvou let. Experiment iniciovala sama finská vláda. Ta chce zjistit, zda by při případném plošném zavedení nedošlo k výraznému zjednodušení sociálního systému a úsporách na administrativě.
Experiment s výplatou dávek probíhá také v nizozemském městě Utrecht.
Podobný experiment proběhl v 70. letech v kanadském městě Dauphin. Každá rodina dostala finanční příspěvek. Výsledky údajně naznačily, že pouze matky malých dětí a teenageři pracovali méně. Nebylo však vyjasněno, zda je to špatné, protože matky více využívaly mateřské dovolené a mladí lidé se více věnovali studiu a dobrovolnictví. Studie ze Spojených států naopak došly k závěrům, že podobný systém odrazuje lidi od práce.