Světové akcie si prošly nejhorším startem roku od finanční krize

Světové akciové indexy zažily nejhorší začátek roku od finanční krize v roce 2008. Výrazný pokles na 2,5letá minima postihl i pražskou burzu. Hlavním důvodem tohoto vývoje je vývoj čínské ekonomiky a propad cen ropy. Shodli se na tom oslovení analytici.

„Nervozita kolem akciového trhu bude zřejmě i nadále narůstat s ohledem na začínající výsledkovou sezonu v USA, která může potvrdit negativní vliv zpomalující čínské ekonomiky na zisky amerických firem,“ uvedl analytik společnosti Colosseum František Bostl.

„Hladinu akciových trhů na počátku roku 2016 rozhoupala horší čínská makroekonomika spolu s další devalvací čínské měny tamní centrální bankou,“ souhlasil analytik BH Securities Petr Hlinomaz. K tomu lze podle něj přičíst propad tržních cen ropy nejen z důvodů obav o rostoucí rozdíl mezi těžbou a spotřebou. To vše přináší nedůvěru na finanční trhy.

Čínský index Chang Seng klesl od začátku roku o téměř 11 procent. Vývoj v Číně poznamenal i hlavní světové indexy včetně indexu S&P 500, který klesl letos o šest procent. Stejně reagoval i německý index DAX, který odepsal téměř 9,6 procenta. Evropský EURO STOXX 50 umazal 8,9 procenta, pražský index PX 6,5 procenta.

Špatný start pro Austrálii

Z významných zemí nejvíce ztrácí Austrálie. Pro zemi je velmi negativní zpomalování hospodářského rozmachu Číny, která je jejím největším exportním partnerem, upozornil analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Pod velkým tlakem jsou ale i akciové trhy v Saúdské Arábii, Nigérii, Kataru. Důvodem je propad cen ropy a výrazné zhoršení hospodářských vyhlídek pro tyto země.

Středoevropské akciové trhy vykazují podle něj smíšené výsledky. Polské, české i rakouské akcie výrazně oslabují. Slovenské i maďarské akcie se letos naopak zatím zhodnocují. USA a Evropa sice ztrácejí sedm až devět procent, ale akciové trhy ve vyspělých zemích jsou stále nadprůměrně ohodnocené, jelikož v posledních čtyřech letech se ceny akcií zvýšily téměř o 200 procent. „Současný propad cen tedy stále vnímáme jenom jako zdravou korekci trhu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 6 mminutami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 4 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 13 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...