Brusel – Zajistit bezpečnou a levnou energii pro občany i firmy – to je cílem energetické unie, jejíž vznik dnes na summitu v Bruselu podpořili prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Tento krok by měl snížit evropskou závislost na dovozech plynu z Ruska a zároveň posílit evropskou pozici při sjednávání energetických kontraktů.
Summit EU: Evropská energetická unie zřejmě bude
Summit ve svých závěrech k tématu zdůraznil nutnost urychlit výstavbu potřebné infrastruktury a propojení členských zemí v oblasti elektrické energie, i pokud jde o plyn. Pomoci by to mělo nejen energetické bezpečnosti, ale také skutečnému vzniku jednotného energetického trhu.
O energetické unii hovoří odpovědný místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič jako o nejambicióznějším projektu od vzniku Společenství uhlí a oceli v 50. letech minulého století. Podobným způsobem jako tehdy společenství podle něj nyní energetická unie podpoří evropskou integraci. „Funkční energetická unie může základním způsobem zlepšit situaci v Evropě,“ prohlásil předseda vrcholných schůzek EU Donald Tusk v krátkém vystoupení, které nahrál pro média po konci první části dnešního jednání. Summit nyní čeká diskuse o Východním partnerství a o ukrajinské krizi.
EU je největším dovozcem energie na světě: importem kryje 53 procent své spotřeby při ročních nákladech okolo 400 miliard eur (přes 11 bilionů Kč). Mnohé země, především ty na východě osmadvacítky, jsou přitom výrazně či zcela závislé na dodávkách z Ruské federace.
GALERIE
videogallery_517997
Hlavy států a vlád osmadvacítky dnes poprvé probíraly téma, se kterým loni ještě jako polský premiér přišel právě Tusk. Jeho původní návrh energetické unie, který vznikl především jako reakce na zhoršené vztahy s Ruskem kvůli ukrajinské krizi, se ale od té doby proměnil. Zcela například zmizela představa společného nákupu energetických surovin, naopak zůstává možnost dobrovolně „agregovat poptávku“, pokud to nebude v rozporu s pravidly samotné EU nebo Světové obchodní organizace. Jeden z pilířů budoucí energetické unie se dnes týká například klimatických cílů, nízkoemisní energetiky a potřeby podporovat inovace a vývoj v této oblasti.
Plynové potrubí
V příštích měsících Evropská komise připraví jednotlivé konkrétní legislativní návrhy. Okolo těch se očekává mnohem bouřlivější debata mezi zeměmi i v Evropském parlamentu, než se na summitu odehrála dnes.
Jedním ze sporných témat dnes byla míra transparentnosti obchodních vztahů. Jde o to, jak rozsáhlý by měla mít v budoucnu Evropská komise přístup nejen k mezivládním energetickým dohodám, ale také ke smlouvám, které o dodávkách plynu uzavírají soukromé firmy. Podle Tuskova večerního vyjádření všichni lídři souhlasí s nutností posílit transparentnost trhu s plynem. Dodavatelé nebudou moci své postavení zneužívat k porušování evropského práva a k ohrožování bezpečnosti unie, míní Tusk.
Česko je pro
„Česká republika je na straně projektu energetické unie, podpořili jsme ho již v okamžiku, kdy Polsko s tímto návrhem přišlo. Chceme z toho udělat jednu z priorit českého předsednictví Visegrádu,“ řekl při příjezdu na summit český premiéra Bohuslava Sobotka, podle kterého má také Praha zájem na maximální transparentnosti. Česko bude předsedat visegrádské čtyřce od poloviny letošního roku.
Do závěru jednání se Česku společně s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky navíc podařilo prosadit zmínku, že je třeba klást důraz i na téma dostupných cen elektrické energie pro domácnosti i podniky.
Během několika příštích let by se tak měl změnit celý energetický systém EU. Podle Šefčoviče se dotýká všech oblastí od energetiky přes klimatickou politiku, dopravu, průmyslovou politiku až po vědu a výzkum. Energetická unie ale nebude zcela izolovaná, spolupracovat bude i s partnery mimo EU. Mluví se například o jihovýchodní Evropě. „Budeme neúnavně pracovat na diverzifikaci přepravních cest i zdrojů,“ poznamenal před měsícem Šefčovič.
Analytik Šnobr: Energetická unie bude tvrdší oříšek než ta měnová
„Těch pokusů zbavit se závislosti na Rusku, především co se týče dodávek plynu, tu bylo několik. Pamatujeme si to období z roku 2009, pamatujeme si snahu Evropské unie o vybudování plynovodu Nabucco. Bohužel vždy to ztroskotá na dohodě jednotlivých států, protože energetika je dnes výsostně řízena jednotlivými státy a ta dohoda je vždy velmi komplikovaná. Kompromisy, které nakonec vznikají, se po čase ukáží jako nefungující.“
Dalším klíčovým bodem by se mělo stát propojení sítí. „Dálnice na hranicích nekončí, elektrická vedení by také neměla,“ komentoval to dnes eurokomisař pro energetiku a klima Miguel Arias Cañete. „Propojíme 28 evropských energetických trhů do jednoho,“ doplnil Šefčovič. Znamenalo by to zrychlení zásadních infrastrukturních projektů. V současné době 12 unijních států nesplňuje pravidlo, podle kterého by desetinu kapacity výroby elektrické energie mělo být možné dostat přes hranici země. Podle odhadu komise by dostatečné propojení mělo spotřebitelům ušetřit až 40 miliard eur (asi 1,1 bilionu korun).
Plynovod
Prioritou Evropské unie budou podle Bruselu jednoznačně úspory, jež by měly být vnímány jako energetický zdroj a mají mít také potřebnou finanční podporu. Energetická unie má také EU připravit na nízkouhlíkovou společnost, Šefčovič proto zdůraznil význam výzkumu a vývoje v oblastech, jako je uchovávání energie či elektromobilita.