Praha - Čechům sůl náramně chutná, ze 43 sledovaných států je ČR pátým největším konzumentem soli. Spotřebujeme denně až třikrát více soli, než bychom měli. Lékaři přitom varují, že sůl je jako droga, a pokud je jí příliš, ohrožuje zdraví.
Sůl jako droga – Češi si moc rádi přisolí
Sůl jako taková je pro tělo životně důležitá. Je v ní totiž sodík. „To je základní prvek, bez kterého nejde žít,“ tvrdí člen České pediatrické společnosti Jan Janda. Jenže čeho je moc, toho je příliš. "Lidi musí solit, jen jde o to kolik. Stačilo by 5 až 6 gramů," dodává Janda. To je přibližně jako jedna čajová lžička. Jenže Češi si rádi přisolí, konzumují v průměru i třikrát tolik, muži dokonce až o 4 gramy více než ženy. Hůř dopadli v žebříčku jen Turci, Maďaři, Chorvati nebo Makedonci.
Vysoký příjem sodíku přitom přispívá ke zvýšení krevního tlaku, to bývá často branou k mnohem závažnějším zdravotním problémům, jakými jsou choroby srdce a cév. Janda navíc upozorňuje, že lékaři zjišťují problémy se zvýšeným krevním tlakem už u dětí v dorostovém věku. „Stravovací návyky vytvořené v dětství a dospívání přetrvávají do dospělosti a patří mezi faktory vzniku hlavních chronických neinfekčních onemocnění,“ potvrzuje Jarmila Rážová, zástupkyně hlavního hygienika ČR.
V Česku pak trpí hypertenzí každý druhý dospělý. „Odhaduje se, že snížením denního příjmu soli na zhruba polovinu by v Česku došlo k omezení výskytu cévních mozkových příhod o čtvrtinu a výskytu kardiovaskulárních onemocnění o 17 procent. Proto je v této oblasti velice důležitá prevence a osvěta,“ říká ministr zdravotnictví Martin Holcát.
V ČR spotřebuje každý denně průměrně 14-15 gramů soli. Ročně to dělá téměř 5,5 kilogramu.
V Evropě je to hodnota 8-12 gramů soli na den.
V Německu, Rakousku a Švýcarsku je to dokonce pouze 6 gramů.
GALERIE
videogallery_394020
Podle Jandy by si většina z nás měla uvědomit, že 75 až 80 procent soli si nosíme domů ze samoobsluhy už přímo v potravinách. Pouze 10 procent přidáváme do pokrmů při vaření a maximálně stejné množství si přisolíme přímo u stolu.
Lidé by tedy měli sledovat, co jí a kolik je v potravinách soli. A taky by pomohlo, kdyby jedli více zeleniny a ovoce, v nichž je draslík, který balancuje nepříznivý vliv nadbytku sodíku. Sůl navíc zvyšuje riziko osteoporózy a je taky pastí pro člověka trpícího nadváhou. „Kdo hodně solí, zvyšuje se mu chuť k jídlu a sní toho větší množství,“ dokládá dietoložka Karolína Hlavatá.
Kde všude se přemíra soli vyskytuje?
Ve velké míře obsahují sůl instantní polévky a bujóny. Jedna kostka bujónu může představovat i polovinu doporučené denní dávky soli.
Z důvodů konzervace přidávají výrobci sůl také do masných výrobků, a to nejen do tvrdých salámů. Až deset procent doporučené denní dávky soli může obsahovat jeden plátek slaniny. Vysoké množství soli někdy ale obsahuje i šunka.
Sůl se ovšem skrývá i v potravinách, kde by ji strávníci nečekali. Třebaže cereálie mají pověst zdravého jídla, v jedné porci může být až čtvrt gramu sodíku. Ve velkém je sůl obsažena v nakládaných pochutinách. Třeba sedm oliv představuje pětinu doporučené denní dávky.
Začít den porcí vepřových párků pak znamená zkonzumovat doporučenou denní dávku soli už při snídani. Obědem pak strávník dávku soli víc než zdvojnásobí. Pokud zakončí den pizzou, po večeři bude množství jím zkonzumované soli asi třikrát větší, než zdravotníci doporučují.
České ministerstvo zdravotnictví si teď chce vzít příklad z Velké Británie, kde se podařilo denní spotřebu soli snížit za šest let o skoro 1,5 gramu. „Nejvíc soli je schováno v jídle, a když chceme její spotřebu snížit, musíme donutit potravinový průmysl, aby ji odstranil. Oni jsou za všechnu tu sůl odpovědní, oni ji musejí dát pryč,“ říká profesor Graham MacGregor z londýnského ústavu Wolfson Institute of Preventive Medicine.