Stropy pojistného musí klesnout, shodla se tripartita

Praha - Vláda, zaměstnavatelé i odbory se shodli na tom, že by stropy sociálního pojistného měly být nižší než současný šestinásobek průměrného měsíčního platu. Nad tím, kolik by to mělo nově být, už ale shoda nepanuje. Zaměstnavatelé a odboráři by je rádi viděli na čtyřnásobku průměrného výdělku, návrh ministerstva práce a sociálních věcí ale počítá s trojnásobkem. Zvolením vyšších stropů by stát podle odborářů ušetřil šest miliard korun ročně.

„Zaměstnavatelé a odbory dali vládě najevo, že jsou pro to, aby to byl čtyřnásobek, a ne trojnásobek, a aby ušetřené peníze zůstaly v systému,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Otázka stropů pojistného se dostala do kurzu v souvislosti s nálezem Ústavního soudu, který nařizuje zavedení lepšího náhradového poměru důchodů k platům u vysokopříjmových skupin obyvatelstva. Na úpravu systému dal soud státu čas do konce září letošního roku.

Důchodová reforma zůstává nedořešena

2 minuty
Reportáž Jakuba Linky
Zdroj: ČT24

Tripartita se na svém dnešním jednání zabývala také penzijní reformou. Sjednotit názory tří zúčastněných stran se nicméně nepodařilo. Rozpor panuje například v otázce snížení odvodů. Návrh Bezděkovy komise i například návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV) počítá s tím, že by měly klesnout o pět procentních bodů na 23 procent. Odbory se staví zcela proti snížení a zaměstnavatelé preferují pokles o tři procentní body. Výsledná výše odvodů by tedy podle zaměstnavatelů měla být 25 procent.

Odbory se dále staví také proti tomu, aby si část prostředků, které lidé nyní odvádějí státu, nově ukládali na individuální účty spravované soukromými společnostmi. Funkci druhého pilíře by podle nich mohlo plnit současné penzijní připojištění, ale podstatně reformované.

Kromě toho navrhují, aby lidé odváděli na individuální účty nad rámec pojistného tři až devět procent superhrubé mzdy a stát jim odstupňovaně přispíval jedním až třemi procenty. Tento návrh je podle odborářů pro státní rozpočet nejméně nákladný ze všech předložených. „Jakékoliv vyvedení ze systému znamená u každého procenta 12 miliard korun ze státního rozpočtu,“ řekl k tomu předseda Odborového svazu Kovo Josef Středula.

„Politická diskuse o řešení důchodové reformy není zdaleka uzavřena,“ dodal ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Návrh odborů zatím odmítl komentovat s tím, že je nutné projednat výhody a rizika jednotlivých variant. Tripartita by se pak měla nad důchodovou reformou znovu sejít 17. února.

Josef Středula
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
5. 12. 2025

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
5. 12. 2025

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
5. 12. 2025Aktualizováno5. 12. 2025
Načítání...