Londýn - Obrat „stínových bank“, tedy finančních ústavů, které nepodléhají dohledu, byl ve světě za loňský rok přes 67 bilionů dolarů, tedy asi 1300 bilionů korun. Výše obratu odpovídá zhruba veškerému hrubému domácímu produktu, který planeta vytvořila za loňský rok. Proti roku 2010 vzrostl obrat těchto institucí až o šest bilionů.
George Soros, jeden z nejznámějších finančníků světa, prostřednictvím svého hedgeového fondu položil v devadesátých letech britskou libru na lopatky. I tento fond je součástí stínového bankovnictví, na které je bankovní dohled krátký. Někteří odborníci přesto tvrdí, že stínové bankovnictví je bezpečné.
„Jedná se o tisíce nebo spíše desetitisíce různě velkých fondů, které spravují majetek svých klientů a které díky relativně mírnější regulaci fungují mnohem spolehlivěji než bankovní sektor,“ říká Jaroslav Brychta, analytik X-Trade Brokers.
„Řešení, jestli hedgeové fondy regulovat a mít je pod kontrolou, má dvě strany mince. Jedna strana mince je zamezit případným rizikům, druhá strana mince jsou odvody daní, které tady utíkají z takto vysokého obratu,“ připomíná František Bostl, makléř společnosti Cyrrus.
Evropská unie přesto plánuje převzít větší kontrolu. Mimo jiné navrhuje i centrální registr: bylo by tak jasnější, kdo provedl jaký nákup a jaká tu existují rizika. „Sledování a regulace stínového bankovnictví jsou potřebné pro zmírnění případných rizik,“ stojí ve zprávě Rady pro finanční stabilitu.
„Osobně si nemyslím, že by tento sektor byl více nebezpečný, než je současný bankovní sektor,“ tvrdí Brychta. „Fondy jsou zodpovědné primárně svým klientům a musejí si dávat daleko větší pozor, protože pokud by se dostaly do problémů a zkrachovaly, tak určitě nepřijde vláda, která by je zachránila.“
Eurozóna má hned po Spojených státech největší soubor stínových bank. Nejsilnější je tento sektor v Hongkongu, Nizozemsku, Británii a Singapuru.
