Praha – Celodenní stávka na protest proti vládním úsporným opatřením čeká Česko 8. prosince. Stávkovat budou zaměstnanci ve státní a veřejné správě a připojí se zřejmě i další odborové svazy. Ozbrojené složky, které nemohou stávkovat, chtějí dát najevo svůj nesouhlas s úspornou politikou vlády o týden později - 15. prosince. Odborářům se nelíbí škrty v platech státních zaměstnanců ani změny mzdových tarifů, které chystá na příští rok kabinet premiéra Petra Nečase (ODS). Očekávaná stávka má být podle odborů masovější než zářijová demonstrace proti plánům vlády – tehdy do pražských ulic vyrazilo na 40 tisíc lidí.
Stávka proti úsporám: Odbory ukážou zuby 8. prosince
Podle předsedy ČMKOS Jaroslava Zavadila se bude stávka týkat zejména pracovníků ve veřejné sféře, tzn. zhruba 600 tisíc lidí. „Předpokládáme, že se k ní jinou formou, alespoň podporou, přidají i další svazy, ale nikoliv tak, že by to omezilo výrobu,“ plánuje Zavadil s tím, že se bude jednat o tak zvanou malou generálku rozpočtové sféry.
„Odborové svazy v podnikatelské sféře jsou jednoznačně na straně našich kolegů v rozpočtové a příspěvkové sféře,“ potvrdil předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula. „My si totiž v podnicích, kde je seriozní vlastník, seriozní manažer nikdy nemůžeme dovolit to, co teď předvádí česká vláda. Místo toho, aby se se svými zaměstnanci dohodla, tak tohle je diktát bez ohledu na to, co si lidé myslí, dokonce bez ohledu na to, co je a co není správné,“ vysvětlil.
Dagmar Žitníková, místopředsedkyně zdravotnických odborů
„Zdravotníci, pracovníci ve zdravotnictví, pracovníci v sociálních službách budou 8. prosince stávkovat nejen za svoje platy, ale budou stávkovat vlastně za všechny občany této republiky.“
Ozbrojeným složkám zákon stávkovat zakazuje, svůj nesouhlas přesto chtějí dát najevo. „Ozbrojené složky uskuteční svoji akci, myslím si, v poměrně dost masovém měřítku. A samozřejmě předpokládáme, že je budou podporovat účastí na této akci i ostatní odborové svazy,“ uvedl Zavadil, podle kterého se bude o technických detailech obou protestů ještě jednat.
Napětí mezi vládou a odborovými svazy vyvrcholilo minulý týden v úterý, kdy kabinet v Poslanecké sněmovně prosadil novelu zákoníku práce. Ta mimo jiné ruší platové rozpětí mezi první a 16. platovou třídou a mezi prvním a 12. platovým stupněm. Rovněž podstatně rozšiřuje možnost pásmového odměňování, tedy možnost zaměstnavatele určit zaměstnanci výši tarifní části platu bez ohledu na počet odpracovaných let, na další profese, aniž by bylo stanovené jejich přesné vymezení. Změny také zavádí do státní správy smluvní platy.
„Změna platového systému nemá vůbec žádný vliv na rozpočet, to chci podtrhnout. My jsme důsledně a velmi pragmaticky hledali cesty, aby se tahle systémová změna uskutečnila v reálném čase a mělo to hlavu a patu. To, co se navrhuje, hlavu a patu nemá,“ tvrdí o návrzích Zavadil.
Krom toho je odborům trnem v oku také zákon o veřejném zdravotním pojištění. Nelíbí se jim, že by si pacienti měli za náročnější péči připlácet ze svého. „Pacienti by si například měli hradit všechny laparoskopické operace. Podle mého názoru je tento návrh naprosto scestný. My bychom se v tomto případě vrátili v medicíně o dvacet let zpátky,“ upozornila Žitníková.
Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS
„Nečasova vláda, aniž by si to uvědomila, připravuje první krok k důchodové reformě, protože řada lidí skutečně nebude mít na to, aby si zdravotní péči zaplatila, a prostě odejde z tohoto světa.“
Vláda: Nemáme kam ustoupit
Odboroví předáci jsou přesvědčeni, že výše zmíněné věci povedou ke snížení životní úrovně státních a veřejných zaměstnanců, ale také ostatních občanů. Stejný názor mají i opoziční ČSSD a komunisté. Odboráři navíc napadají vládu, že s nimi nechtěla o jejich návrzích vůbec diskutovat. „Vláda si o stávku řekla sama tím způsobem, jakým jednala. Podle mě to bylo nefér,“ zdůraznil v rozhovoru pro ČT24 Zavadil. „To je tečka za sociálním dialogem, to je tečka za vyjednáváním,“ dodal místopředseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář.
Ministři se brání, že problém je na straně odborů. Navíc podle nich kabinet má jen omezený manévrovací prostor. Premiér Nečas tvrdí, že ústupky by ohrozily sestavování rozpočtu na příští rok. „Vláda i já jsme dali jasně najevo, o co nám jde, co chceme prosadit,“ prohlásil tvůrce nynějších změn, ministr sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).
reakce představitelů vlády
ministr sociálních věcí Jaromír Drábek: „Já v tuto chvíli už nemám způsob, jak vyjednávat s odbory nebo je o něčem přesvědčit. My s odbory jednáme už více než dva měsíce a ta jednání prostě nevedla k žádným výsledkům. Bohužel ta jednání skončila na tom, že odbory jasně prohlásily, že žádné změny nepotřebují, žádné změny nepodpoří, a z toho také vyplývá ta dnešní situace.“
premiér Petr Nečas: „Oni prostě vůbec nechtějí žádné změny, nevím, o čem se celou dobu jednalo.“
Vláda neustoupí, ani pokud odbory budou ve stávkování vytrvávat. „V každém případě musíme trvat na desetiprocentním snížení objemu platu ve státní správě, to je věc, která je nepřekročitelná,“ tvrdí Drábek. Pokud by totiž vláda rozpočtové odpovědnosti neukrojila z výdajů státu, neměla by podle ministra mandát pro další vládnutí. „Co se týká vyjednávání o technice úspor, tak tam vláda vždycky říkala, já jsem to říkal osobně také, že jsme připraveni hledat kompromisní kroky, ale ten základní cíl nasměrování trajektorie k vyrovnaným rozpočtům státu prostě opustit nesmíme,“ dodává ministr.
České odbory se přiučily od Francouzů
Ministr navíc připomíná, že vláda už hodně ustoupila. Systémovou změnu, tedy úplné zrušení platových tabulek, odsunula o rok, aby měla dostatek času na jednání s odboráři. „Nejspíš si to musíme protrpět, protože odbory se prostě poučily tím, jak se to dělá v jiných zemích, a ta stávka je pro ně spíše asi vyjádřením síly než nějakým obranným krokem proti něčemu, co dělá vláda,“ myslí si Drábek. Že by prosincové protesty nemusely být zdaleka poslední, připustili i sami odboráři. Ve vzduchu tak dokonce visí hrozba generální stávky.
Už prosincová stávka přitom citelně poznamená právě českou ekonomiku, které chce vláda reformami pomoci. Například škody po velké stávce v červnu 2008 se odhadovaly na 400 milionů korun. A to tehdy šlo pouze o hodinový protest.