Stát zřejmě vypíše rovnou dva tendry na mýto

Stát zřejmě vypíše dva tendry na výběr elektronického mýta na silnicích. První soutěž se bude týkat provozu stávajícího systému poté, co na konci příštího roku vyprší kontrakt s firmou Kapsch. Následně druhá soutěž pak má být na rozšíření zpoplatnění na silnice první třídy, pokud na tom bude politická shoda. Po jednání řídicího výboru k mýtu to řekl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) s tím, že stále jde o pracovní verzi návrhu.

Nahrávám video

Stát chce tímto krokem zamezit zmařené investici do mikrovlnného systému, která přesahuje sedm miliard korun. Bude se zřejmě také muset řídit dodatkem ke smlouvě s Kapsch. Podle něho má firma ještě vybudovat nové mýtné brány na zhruba 250 kilometrů nových dálnic, které do konce roku 2017 dostanou stavební povolení.

  • „Dodatek je bohužel platný, Kapsch má právo stavět mýtné brány na všech nových úsecích, které získají stavební povolení do konce roku 2017, což jinými slovy znamená zřejmě možnost stavět brány až do roku 2022,“ říká ministr dopravy Dan Ťok.

Ministr ještě doplnil, že mýtné zařízení má v současnosti účetní hodnotu ve výši 6,5 miliardy korun. „A my máme dopis od Kapsche, ve kterém říká, že podle duchu smlouvy zařízení modernizoval, takže bude schopné bez větších investic provozu do konce roku 2020,“ doplnil Ťok.

Nový provozovatel by dalších zhruba pět let od vypršení stávající smlouvy s následnou dvouletou opcí provozoval dosavadní systém mikrovlnných mýtných bran. Zvolená doba by přitom měla umožnit hlásit se i jiným uchazečům vedle Kapsche. Během této doby by měl stát převzít centrální systém výběru mýta a případně přichystat další tendr na rozšíření zpoplatnění i na silnice prvních tříd.  

Mýtná brána
Zdroj: ČT24

Tendr na rozšíření výběru mýtného by měl být technologicky neutrální. Nebude tedy dopředu stanoveno, zda má dodavatel použít satelitní nebo mikrovlnnou technologii. Návrh dalšího postupu včetně základních parametrů zadávací dokumentace tendru má ministr předložit vládě v červenci. Tendr na pokračování mikrovlnného systému má proběhnout do konce příštího roku.  

Mýtný systém na zhruba 1300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a části silnic 1. třídy provozuje Kapsch na základě desetiletého kontraktu. Úřad nyní s firmou jedná o součinnosti pro hladký přechod na nového provozovatele, pokud by tato společnost nezvítězila v chystané soutěži. Pro případ, že by současný provozovatel se státem nespolupracoval, počítá ministerstvo s vypsáním soutěže, která by nezohledňovala již vybudovanou infrastrukturu. Tím by ale byla znehodnocena investice, ze které více než šest miliard korun připadá na náklady na vybudování mýtných bran a zbylá miliarda na palubní jednotky.

Jak funguje český mýtný systém

  • Mýtné bylo plošně zavedeno v roce 2007 a platí jej všichni řidiči vozidel s hmotností nad 12 tun na určitých úsecích českých dálnic, rychlostních silnic a některých silnic I. třídy.
  • Od roku začátku roku 2010 musí platit mýtné také řidiči vozidel těžších než 3,5 tun, přičemž jde o celkovou hmotnost vozidla, nikoliv jízdní soupravy – tedy vozidla například s vlekem.
  • Elektronické mýtné je vybíráno 265 mýtnými bránami na více než 1400 kilometrech českých dálnic, rychlostních silnic i silnic I. třídy.
  • Systém dodala firma Kapsch, jehož smlouva vyprší na konci příštího roku. Poté zůstává systém majetkem státu. Nyní se připravuje tendr na nového dodavatele.
  • V roce 2013 činil hrubý výnos z mýta zhruba 8,5 miliardy korun. V tomtéž roce se nejvíce na mýtných poplatcích vybralo ve Středočeském kraji. Přičemž letos je registrováno více jak tři čtvrtě milionu vozidel.
  • Elektronické mýto je založeno na telematickém systému, který čidly umístěnými na tzv. mýtné bráně detekuje průjezd vozidla s palubní jednotkou, která obsahuje údaje o parametrech daného vozidla. Některé mýtné brány jsou pouze kontrolní.
  • Hlavním cílem zavedení mýtného systému jsou větší finanční prostředky na údržbu a rozvoj dopravní infrastruktury v ČR. Dalším důvodem je také snížení počtu kamiónů a posílení železniční dopravy.
  • Česká republika mýto nezatěžuje daní z přidané hodnoty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
před 18 hhodinami

Česko a Ukrajina rozšíří spolupráci v energetice

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.
před 18 hhodinami

VideoVláda dle Babiše uvažuje o sektorových daních pro banky, zbrojaře a energetické firmy

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést to má nižší desítky miliard. Kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Babiš už několik týdnů jedná o možných sektorových daních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Argumentují faktem, že firmy působící v těchto oblastech mají neúměrně vysoké zisky.
před 18 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali Babišův zdravotnický byznys a možný střet zájmů

Vyvstaly další otazníky kolem možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zatímco většinu svých firem vložil do svěřenského fondu, ty, které působí ve zdravotnictví, si nechává. Umělé oplodnění, ale také ortopedie, onkologie, chirurgie nebo laboratorní diagnostika – to všechno jsou oblasti, v nichž předseda vlády prostřednictvím firem, které spoluvlastní, podniká. Stát přitom nastavuje pravidla pro fungování celého systému, například pro úhrady od zdravotních pojišťoven.
včera v 10:48‌‌

VideoHypotéky dál zdražují, lidé jsou opatrnější při nákupu realit

Hypotéky zdražují osmý měsíc v řadě. Průměrná nabídková sazba úvěrů na bydlení atakovala v listopadu hranici šest procent. Navíc rostou také ceny nemovitostí. Kombinace dražších nemovitostí a hypoték snižuje chuť domácností i investorů reality nakupovat. Ti, kteří chtějí kupovat vyloženě investiční byty, jsou opatrnější. Prudký růst nájmů se totiž zbrzdil a návratnost investice se zhoršuje. Na rozdíl od realitních kanceláří banky pokles objemu peněz půjčených na hypotéky nezaznamenávají. V září poskytly nové hypotéky za 28 miliard korun, což bylo o pět procent víc než v srpnu. Celkově ale zdražování v Česku v říjnu mírně zpomalilo. Spotřebitelské ceny vzrostly o 2,4 procenta.
10. 11. 2026‌‌

Podvodníci stále citelněji zasahují klienty bank. Výše škod roste

Podvodníci způsobili za tři čtvrtletí letošního roku klientům bank škody za 2,2 miliardy korun, zatímco před rokem to bylo 1,5 miliardy, vyplývá z údajů České bankovní asociace (ČBA). Počet útoků vzrostl o 7611 na 75 637 incidentů. Průměrná škoda na jednoho klienta se zvýšila o třetinu na 29 266 korun.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.