Praha – Šrotovné, nejprve vetované prezidentem, poté znovu protlačené Poslaneckou sněmovnou, budí mezi byznysmeny rozporuplné reakce. Jedni říkají, že poslanci přišli „s křížkem po funuse“, jiní jeho uzákonění vítají a doufají, že vláda možnost, kterou jí sněmovna dala, bez váhání využije. Množí se ale také diskuse o tom, zda vyplácení šrotovací prémie jen zbytečně nezatíží státní rozpočet.
„Šrotovné v Německu nám velmi pomohlo a vítáme jeho zavedení i v České republice,“ míní Jaroslav Antoš, personální ředitel Denso Manufacturing Czech, která vyrábí klimatizační jednotky pro automobily.
Jinde vypadá situace odlišně, například výrobce automobilových součástek Trelleborg Hrádek nad Nisou má už nyní tolik zakázek, že shání šedesátku nových zaměstnanců. Jeho ředitel Vítězslav Čepelka ale přiznává, že jim zatím dá jen smlouvu na dobu určitou, to kdyby se situace zase zvrtla a zakázek by ubylo. „Pokud poptávka na automobilovém trhu opět výrazně klesne, tak bohužel budou muset odejít,“ upozornil.
Nutností je dobré načasování
A to je právě ten problém. Kdyby šrotovné začalo platit nyní, kdy se ještě horečně dodávají objednaná auta pro německý a slovenský trh, kde šrotovné právě skončilo, čekaly by na české zákazníky jen prázdné sklady. Autosalony i výrobci by proto uvítali, aby vláda směřovala zahájení vyplácení šrotovného až na konec roku.
„Vhodné načasování by bylo na konec tohoto roku, začátek příštího, tak jak doběhnou prodeje v rámci šrotovného v Německu a v dalších zemích,“ potvrdil v rozhovoru pro ČT24 Antonín Šípek ze Sdružení automobilového průmyslu.
Šrotovné = opatření neprávem zvýhodňující jeden sektor
Zavedení šrotovného se ale příliš nelíbí ekonomům. Zatíží totiž státní rozpočet a navíc neprávem zvýhodňuje jen jeden sektor ekonomiky. „Pro Českou republiku je to velmi významný sektor pro zaměstnanost. Na druhou stranu samozřejmě ostatní podniky se cítí právem ukřivděny, že oni v té podpoře nejsou,“ uvedl předseda Unie malých a středních podnikůČR DavidŠeich.
Rozporuplný vzor
O tom, zda je šrotovné výhodné, či ne, by se Češi mohli jít přesvědčit na Slovensko, kde s ním už mají bohaté zkušenosti. I odtud ale přicházejí rozporuplné reakce. Nesporný je jen přínos pro ekologii, ze slovenských silnic zmizelo díky šrotovací prémii 44 tisíc starých aut, 80 procent z nich přitom bylo starších patnácti let.
Výrobu automobilů na Slovensku to ale neovlivnilo skoro vůbec. Tamní ministr hospodářství Ľubomír Jahnátek už s hořkostí přiznal, že šrotovným jeho země nastartovala spíše výrobu v Česku a v Rumunsku.
Něco ale může napovědět stav slovenské státní pokladny po ukončení vyplácení likvidační prémie. Na dotacích Slováci zaplatili skoro 48 milionů eur, na dani z přidané hodnoty za prodané vozy ale vybrali více – 63 milionů eur. Optimismus ale s varovně vztyčeným ukazovákem mírní někteří ekonomové. Pro běžnou domácnost je koupě nového auta i přes šrotovné tak nákladná, že teď bude muset šetřit a nekoupí spoustu dalšího zboží. Stát tak o daně v jiném sektoru zase přijde.
