Praha - 2,5krát přesahoval loni objem úspor českých domácností jejich dluhy. Ty však rostou dvakrát tak rychleji a celkové zadlužení domácností u bank a nebankovních finančních institucí tak po 16procentním meziročním vzrůstu dosahuje více než bilionu korun. Celkové úspory domácností meziročně stouply o 7,4 procenta na takřka 2,5 bilionu korun. Pozitivní podle ministerstva financí, které dnes informace zveřejnilo v rámci zprávy o vývoji finančního trhu v roce 2008, je, že se rodiny zadlužují hlavně z bytových důvodů. Ty tvoří až 60 procent objemu půjček.
Spoření nebo život na dluh? Domácnosti volí první možnost
Ve srovnání se zbytkem Evropy zůstává úroveň zadlužení domácností vztažená k výkonnosti ekonomiky při hodnotě 27,2 procenta stále relativně nízká, ale potenciálně varovná vzhledem ke zpomalení ekonomiky a možnému zhoršení schopnosti domácností splácet úvěry. Nejvíce ohroženy jsou nízkopříjmové domácnosti, které na obsluhu svých závazků vynakládají ze svých příjmů relativně nejvíce. Samotný dopad recese na ekonomiku přitom může být prozatímní nízkou úrovní zadlužení zmírněn. „Dlouhodobě je to pozitivní prvek. Domácnosti nebudou tolik vystaveny šokům, když přijdou zvýšená nezaměstnanost nebo zvýšené úrokové sazby,“ řekl pro Českou televizi analytik společnosti Patria David Marek.
Náklady na splácení dluhů loni narostly
Češi raději spoří, než si půjčují (zdroj: ČT24)
Sazba RPSN, která stanovuje, kolik procent z dlužné částky musí dlužník zaplatit v souvislosti s veškerými výdaji na čerpání úvěru, u nových spotřebních úvěrů vystoupala až na úroveň 14 procent. Představuje to citelný nárůst oproti hodnotě 12,1 procenta v dubnu 2007. RPSN na hypotéky lehce poskočila na 5,9 procenta.
Na růst úrokových sazeb spotřebních úvěrů a úvěrů na financování bydlení mělo vliv více faktorů. V první polovině roku působil nejvíce efekt dřívějšího zvýšení sazeb České národní banky. Naproti tomu ve druhém pololetí, kdy ČNB již svoje sazby snižovala, se projevoval růst rizikové prémie s tím, jak se měnil přístup subjektů na finančních trzích k riziku, uvedlo ministerstvo.
Náměstkyně ministra financí Klára Hájková pro ČT:
„Samozřejmě banky přehodnotily své metodiky hodnocení rizikovosti klientů, takže přestaly půjčovat lidově řečeno všem.“
Struktura úspor domácností takřka nezměněna
Celkové úspory domácností definuje ministerstvo financí jako souhrn bankovních termínovaných a netermínovaných vkladů, vkladů v cizí měně, stavebního spoření, penzijního připojištění, životního pojištění, podílových fondů a přímých investic do cenných papírů. Přes 70 procent svých úspor svěřily domácnosti bankám a stavebním spořitelnám. České domácnosti tak nadále zůstávají i díky probíhající finanční krizi velmi konzervativní.
Zákazník v bance