Madrid – Politicky výbušné požadavky obsahuje dohoda, na jejímž základě Španělsko dostane pomoc od eurozóny. Podle návrhu dohody se totiž Španělsko bude muset výměnou za pomoc eurozóny svým bankám vzdát většiny své kontroly nad nimi a banky budou muset před svou rekapitalizací odepsat hodnotu cenných papírů, které drží vesměs drobní domácí střadatelé. Podle listů Financial Times a The Wall Street Journal to jsou podmínky eurozóny za to, že španělským bankám poskytne až 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč).
Návrh počítá s tím, že španělské banky by měly před poskytnutím pomoci plně odepsat podřízené bankovní dluhopisy a preferenční akcie. Podle analytiků ale většinu těchto cenných papírů vlastní drobní španělští střadatelé, kteří si je koupili na přepážkách svých bank jako bezpečné spořicí nástroje. Podle španělské centrální banky činí hodnota podřízených dluhopisů a preferenčních akcií u španělských bank 67 miliard eur a většinu z nich mají drobní investoři.
Podmínky záchrany španělských bank jsou prvním náznakem toho, jak bude vypadat nový režim pro banky v eurozóně poté, co v rámci směřování k „bankovní unii“ vznikne centrální bankovní dohled, jak se na tom dohodl summit EU na konci června. Tam se lídři usnesli, že centralizovaný dohled bude podmínkou toho, aby záchranný fond eurozóny mohl přímo financovat ohrožené banky a nemusel směrovat peníze přes vlády.
Citace návrhu dohody:
„Banky a jejich akcionáři převezmou před udělením pomoci ztráty a zajistí odepsání ztrát z akciových a hybridních kapitálových nástrojů do co nejúplnějšího rozsahu.“
Eurozóna v pondělí slíbila, že nejpozději do konce července poskytne Španělsku na pomoc tamním bankám 30 miliard eur. Madrid zatím nestanovil přesnou částku, kterou bude potřebovat. Předběžný audit španělského bankovního sektoru ale naznačil, že skutečná potřeba by se mohla pohybovat kolem 65 miliard eur.
Dohodnutý plán navazuje na závěry summitu, kde se lídři EU dohodli, že je třeba prolomit začarovaný kruh závislosti bank na státních financích. Zadlužené banky se až dosud sanovaly z peněz daňových poplatníků, což zhoršovalo stav státních financí a například Irsko se kvůli tomu dostalo na pokraj platební neschopnosti.
