Praha - Kvůli určení výše nájemného přišlo k soudům již 70 žalob majitelů domů. Jejich počet eviduje Sdružení nájemníků ČR a jeho předseda Milan Taraba dodává, že tento počet není žádnou katastrofou a je jen zlomkem z celkového počtu bytů, kde už skončila deregulace nájemného. Posledním dnem loňského roku skončila regulace nájemného přibližně pro 400 tisíc bytů v Česku. Ve většině krajských měst, velkých městech Středočeského kraje a v Praze to bude k 31. prosinci 2012. Celkem se v Česku regulace týkala přibližně 700 tisíc bytů.
„Počítali jsme s významným zvýšením soudních sporů, to se ale zatím nekoná,“ prohlásil náměstek ministra spravedlnosti František Korbel. Podobně to vidí i náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous: „Začátek roku jasně ukazuje, že jedinou správnou cestou je domluva mezi nájemníky a pronajímateli.“
Další stovky žalob jsou již údajně sepsané. Je však otázkou, zda skončí před soudcem. „To byla trošku výstraha, nebo chcete-li malinko nátlak na nájemníky,“ uvedl Taraba. V případě, že se po ukončení regulace pronajímatel s nájemníkem nedohodnou na výši nájemného, mohou se obrátit na soud se žádostí o určení nájemného v místě a čase obvyklém. Není přitom možné jednostranné zvýšení činží ze strany vlastníků.
Ne vždy jsou ale spory na ostří nože. Třeba na Ostravsku jeden z vlastníků nemovitostí založil fond, ze kterého bude poskytovat příspěvek lidem nad šedesát let, kteří se kvůli ukončené regulaci dostanou do potíží. „Pokud je majitel moudrý, tak ze zisku nějaké peníze uvolní, protože se mu to bohatě vrátí,“ vysvětlil předseda Sdružení nájemníků ČR. V Brně zase vzniká plán, jak pomoci vvměnit seniorům velký byt za menší. Na realitní scénu se tak může vrátit fenomén známý z filmu Kulový blesk.
RPG Byty: Se zvýšením nájmů souhlasilo přes 90 procent nájemníků
Podle posledních dostupných údajů souhlasilo u největšího vlastníka nájemních bytů v Česku, společnosti RPG Byty, se zvýšením nájmů přes 90 procent nájemníků. Firma vlastní na severu Moravy kolem 44 tisíc bytů. Společnost RPG Byty slíbila výměnou za vyšší činže investice do oprav bytů a domů. Jednání nájemníků o zvyšování nájmů nadále pokračují s dalšími velkými vlastníky nájemních bytů, jako jsou společnosti CPI a Pražská správa nemovitostí.
Až s desítkami tisíc žalob na určení nájmů počítaly katastrofické scénáře, před kterými varovala například advokátka Klára Samková. Podle ředitele Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně Alberta Bradáče je v Česku kolem 3040 znalců, kteří se zaměřují na nemovitosti: „V případě tolika žalob by takový počet znalců určitě nestačil.“
Soudním sporům hodlá ministerstvo pro místní rozvoj předcházet například cenovou mapou místně obvyklého nájemného, jejíž základní verzi představilo v únoru. Zatím ale pokrývá jen deset procent sídel nad 2 000 obyvatel a obsahuje data jen ze znaleckých posudků. Příští měsíc by se v mapách měla objevit první čísla od majitelů domů. Podle resortu zatím není možné vypracovat mapu pro celé české území, protože není dostatek uzavřených smluv mezi majiteli a nájemníky.
Podle Korbela může postavení nájemníků před soudy zlepšit novela občanského soudního řádu, kterou připravuje jeho ministerstvo. Soudy budou mít například možnost rozhodovat i nad rámec důkazů předložených majitelem bytu. „Nájemce totiž bývá většinou slabší stranou proti pronajímateli,“ poznamenal Korbel. Lidé se navíc podle návrhu budou moci při určování nájemného dovolat k Nejvyššímu soudu i tehdy, pokud bude předmětem soudu částka nižší než 50 tisíc korun.
