Soros: Rozpad eurozóny bude za několik let možný i bez kolapsu

Londýn – V poslední době se často mluví o zklidnění situace v souvislosti s evropskou dluhovou krizí. Americký finančník maďarského původu George Soros tento optimismus rozhodně nesdílí. Ve svém článku pro Financial Times připustil, že evropská krize vstoupila do fáze, která nebude tak volatilní jako ta předchozí. Škody, které teprve napáchá, budou ale podle něj „smrtonosné“.

Soros si myslí, že eurokrize se ani zdaleka nezmírnila, spíše v poslední době směřuje k horšímu. Evropská centrální banka na jednu stranu pomohla svými dlouhodobými a levnými půjčkami předejít počínajícímu zmrazení úvěrového trhu, jeho současné zotavení ale zakrývá závažnější problémy, jejichž vyřešení potrvá mnohem déle. Propast mezi státy v pozici veřitelů a státy v pozici dlužníků se totiž neustále prohlubuje.

Na začátku krize, píše Soros, byl rozpad eurozóny nepředstavitelný, protože jednotlivé země byly natolik propojené vzájemnými závazky ve společné měně, že by to nešlo bez nekontrolovatelného kolapsu. S postupující krizí se ale eurozóna více přizpůsobila národnímu půdorysu.

Pokud bude tento proces pokračovat ještě několik let, rozpad eurozóny bude podle Sorose možný i bez chaosu – jen s tou nevýhodou, že centrální banky věřitelských zemí budou držet velké množství nedobytných pohledávek za svými protějšky ze zadlužených zemí.

Zadlužené státy se neobejdou bez německé poptávky

Soros dále uvádí, že zmíněná rizika si uvědomuje zejména německá Bundesbanka. Brojí proti neomezené expanzi peněz a už přijala příslušná opatření k tomu, aby se zajistila pro případ budoucích ztrát. Mezi nimi je i přiškrcení měnové politiky přímo v Německu.

To by bylo správné opatření podle Sorose v případě, že by Německo bylo zemí stojící mimo eurozónu. V nynější situaci ale silně zadlužení členové eurozóny potřebují německou poptávku k tomu, aby se vymanili z recese. Bez ní nebudou schopni splnit podmínky požadované fiskálním kompaktem. Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi evropskými dlužníky a Německem se tak budou zvětšovat.

Ať už euro přežije, nebo ne, Evropa má před sebou dlouhé období přinejmenším ekonomické stagnace. Soros to přirovnává k jiným zemím s podobnými zkušenostmi: země Latinské Ameriky ztratily dekádu v osmdesátých letech a Japonsko stagnovalo po celé čtvrtstoletí. V obou případech státy svoje problémy překonaly. „Ale Evropská unie není státem a je nepravděpodobné, že přežije,“ píše Soros.

Fiskální kompakt musí přitvrdit

Jedinou možnou cestou k řešení je uvědomit si, že současná politika je kontraproduktivní, a změnit její kurz. Pravidla, podle nichž se eurozóna dosud řídila, se ukázala jako nefunkční a potřebují „radikální revizi“, domnívá se Soros. Současná snaha udržet status quo podle jeho názoru celou situaci jen zhoršuje. Fiskální kompakt, ovšem v mnohem tvrdší podobě, považuje Soros za první krok ke konsolidaci veřejných rozpočtů v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHypotéky dál zdražují, lidé jsou opatrnější při nákupu realit

Hypotéky zdražují osmý měsíc v řadě. Průměrná nabídková sazba úvěrů na bydlení atakovala v listopadu hranici šest procent. Navíc rostou také ceny nemovitostí. Kombinace dražších nemovitostí a hypoték snižuje chuť domácností i investorů reality nakupovat. Ti, kteří chtějí kupovat vyloženě investiční byty, jsou opatrnější. Prudký růst nájmů se totiž zbrzdil a návratnost investice se zhoršuje. Na rozdíl od realitních kanceláří banky pokles objemu peněz půjčených na hypotéky nezaznamenávají. V září poskytly nové hypotéky za 28 miliard korun, což bylo o pět procent víc než v srpnu. Celkově ale zdražování v Česku v říjnu mírně zpomalilo. Spotřebitelské ceny vzrostly o 2,4 procenta.
před 12 hhodinami

Podvodníci stále citelněji zasahují klienty bank. Výše škod roste

Podvodníci způsobili za tři čtvrtletí letošního roku klientům bank škody za 2,2 miliardy korun, zatímco před rokem to bylo 1,5 miliardy, vyplývá z údajů České bankovní asociace (ČBA). Počet útoků vzrostl o 7611 na 75 637 incidentů. Průměrná škoda na jednoho klienta se zvýšila o třetinu na 29 266 korun.
před 17 hhodinami

Vláda schválila úpravu pro regulaci cen elektřiny a zastropování příjmů výrobců

Vláda v pondělí schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít pro pokrytí nákladů státu při řešení energetické krize. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to v pondělí odpoledne uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nejde zatím o automatické zavedení regulace, novela má dle Havlíčka vládě v budoucnu umožnit rychle reagovat na vývoj na trhu.
9. 11. 2026Aktualizováno9. 11. 2026‌‌

VideoSystém energetické flexibility by Česku ušetřil miliardy korun

Česko potřebuje nové zdroje elektřiny, ale také systém, který ji umožní ukládat, když je elektřiny přebytek, a dodávat ji nebo omezit spotřebu, když chybí. Shodli se na tom resort průmyslu a obchodu spolu se zástupci energetických společností. Takový systém flexibility by tuzemské ekonomice uspořil miliardy korun a může propojit například fotovoltaiku a větrnou elektrárnu s bateriovým úložištěm.
9. 11. 2026‌‌

Zatím táhnou inflaci dolů, brzy ale potraviny zřejmě podraží

Česko zřejmě čeká brzký konec období levných potravin. Podle obchodníků i potravinářů pravděpodobně začnou ceny jídla růst. Důvodem jsou vyšší náklady na energie, paliva i zaměstnance. Zatím ale potraviny stále táhnou inflaci dolů. Nízké jsou třeba ceny mléka, vajec nebo vepřového. Řada Čechů – hlavně z příhraničí – i tak stále vyráží na nákup do sousedního Polska. V oblibě jsou i nákupy potravin přes internet.
9. 11. 2026‌‌

Babiš odmítl s opozicí debatovat o rušení poplatků za ČT a ČRo

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu předsedů pěti opozičních stran, v níž žádali o debatu na téma stabilního financování veřejnoprávních médií a garancí jejich nezávislosti. Babiš v tuto chvíli nevidí ke schůzi důvod a opět zopakoval plán vládní většiny na převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet. Nedávné první čtení návrhu ještě zvětšilo rozkol mezi politickými tábory i jejich voliči.
8. 11. 2026‌‌

VideoObezřetné, říká k rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb Zámečník. Rafaje krok nepřekvapil

Bankovní rada České národní banky těsnou většinou čtyři ku třem zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. V současnosti je tak základní úrok na úrovni čtyř procent a zároveň nejvýš za bezmála dva roky. Roli v rozhodování bankéřů hrálo hlavně zrychlující zdražování. Ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník chápe rozhodnutí jako „součást politické strategie zaměřené na vlastní elektorát“, vyjádření centrální banky označil za obezřetné. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje nebylo rozhodnutí zvýšit sazbu o čtvrt procentního bodu překvapením, upozornil však na zvyšování cen, zdražování energií či zhoršení výkonnosti eurozóny. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
8. 11. 2026‌‌

Havlíček v pondělí předloží vládě plán pro případ dalšího zdražení energií

Připravíme režim zastropování u koncových cen energií a stejně tak se zaměříme na výrobce, prohlásil v Nedělní debatě ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Pokud se ceny přehoupnou přes určitou hranici, přistoupí se ke snížení cen pro koncové zákazníky prostřednictvím regulované složky, uvedl. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu připustil, že by se koalice v pondělí mohla bavit o rozšíření sektorové daně na další odvětví vedle rafinerií, avšak její zavedení nepotvrdil. Podle předsedy ODS Martina Kupky sektorová daň poškodí tuzemské podnikatelské prostředí. Lídr STAN Vít Rakušan si myslí, že se kabinet „snaží někde dostat k penězům“.
8. 11. 2026Aktualizováno8. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.