Praha - V duchu pondělní dohody umožnili koaliční poslanci schvalování návrhu protikrizových opatření ČSSD. Na oplátku jim opoziční strana umožní projednat i vládní plán boje s krizí. O tom, která opatření budou nakonec přijata, rozhodne sněmovna v dubnu. Navzdory domluvě zabralo projednávání návrhu téměř tři hodiny, během nichž se zástupci obou táborů obviňovali z nedostatečnosti či škodlivosti svých návrhů.
Největší šanci na schválení mají z návrhů ČSSD zvýšení podpor v nezaměstnanosti a slevy na dani na dítě, které by koalice byla ochotna podpořit. Sociální demokraté jsou zase svolní s vládním návrhem na přechodné zrychlení odpisů firemního majetku kvůli nákupu nového a s novelou, která má umožnit podnikům v insolvenci vyplatit zpětně zaměstnancům tři měsíční mzdy.
Socialisté naopak kvůli ochuzení rozpočtových příjmů odmítají zavedení slev ze sociálního pojištění pro zaměstnavatele, od kterého si vláda slibuje zachování až 70 tisíc pracovních míst. ČSSD naopak marně usiluje o podporu z vládních řad pro snížení dolní sazby daně z přidané hodnoty z devíti na šest procent nebo listopadové vyplacení 13. důchodu a zavedení šrotovného, tedy vyplacení 25 tisíc korun za likvidaci starého auta při nákupu nového.
Šrotovné hlavním předmětem debaty
Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) označil šrotovné za diskriminující a asociální opatření. Podle ministra diskriminuje nejchudší, kteří na šrotovné sice budou z daní přispívat, ale na nové auto nedosáhnou. Slabší příjmové skupiny, které se kvůli koupi nového auta zadluží, pak přijdou i o nový vůz, když přijmou o práci a dluh nebudou splácet.
Dopady návrhů ČSSD na veřejné rozpočty Kalousek vyčíslil na 60 miliard korun, socialisté mluví o 44 miliardách korun. Premiér Mirek Topolánek(ODS) zdůraznil, že všechny dluhy, které stát při řešení krize nadělá, bude nutné jednou zaplatit. Součástí jakékoli dohody o rozpočtových impulsech do ekonomiky by proto podle něj měl být termín, dokdy stát splatí své dluhy alespoň natolik, aby mohl rozhodnout o přijetí eura.
Nejméně šancí na schválení mají podle všeho další návrhy ČSSD na zavedení tzv. milionářské daně, tedy třicetiprocentní sazby daně z příjmů pro lidi s průměrným měsíčním platem od 100 tisíc korun a zvýšení sazby příjmové daně pro firmy opětovně na loňských 21 procent. S otazníkem je také návrh zpomalení tempa deregulace nájemného.
