Praha - Už devět měsíců putuje legislativním kolečkem zákon, který má úřadům státní správy a firmám s účastí státu jako například ČEZ uložit povinnost zveřejňovat veškeré smlouvy, které uzavřou, na internetu. Na Slovensku platí podobný zákon už dva roky a osvědčil se. Náklady na veřejné zakázky hned v prvním roce fungování srazil skoro o třetinu, protože „v zemi se méně krade“, jak zněl titulek k registru ve slovenském deníku Sme.
Do registru, který stál Slováky v přepočtu jeden milion korun, vkládají uzavřené smlouvy, faktury a objednávky povinně centrální úřady, firmy se státní účastí nebo také vysoké školy. Za dva roky fungování registru už takto zveřejnily přes 350 tisíc smluv. Zveřejnit uzavřené smlouvy musí povinné subjekty podle zákona zcela automaticky, aniž by je k tomu u jednotlivých smluv kdokoliv vyzýval.
A přineslo to ovoce. „Už po prvním roce fungování registru úspora ve veřejných financích dosáhla v průměru 30 procent nákladů. Byly i oblasti - například resort dopravy - kde byla úspora až 50 procent,“ uvedla bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová na semináři v české sněmovně.
Úspory se tak počítají v desítkách miliard korun. „Jen Úřad vlády za první rok fungování registru ušetřil 3,5 milionu eur. Díky zveřejnění smlouvy jsme zastavili také předražený nákup květin na ministerstvu školství za 9 milionů eur,“ zmínila Radičová. Kvůli povinné registraci na volně přístupné webové stránce se přišlo také na chybu ve smlouvě Ústředí práce s firmou, která pro něj měla zajišťovat zadávání veřejných zakázek. Kvůli chybě měla firma nárok na odměnu za hodinu práce v astronomické výši 11 300 eur.
Kromě čistě finančních úspor přineslo zveřejňování smluv na Slovensku i další efekty. Ubylo například tendrů zadávaných bez uveřejnění, ve kterém zadavatel přímo vyzývá jednoho či více zájemců k jednání. Právě tyto zakázky bývají považovány za silně korupční a pro stát nevýhodné. Dnes se na Slovensku soutěží až 80 procent zakázek, zatímco česká ministerstva vypsala v uplynulých třech letech tendry jen zhruba v 60 procentech případů.
Registr si chválí i nevládní organizace u sousedů. „Je to nejsilnější protikorupční opatření bývalé vlády. Má silný preventivní účinek na úředníky jednak samotným zveřejněním smluv a jednak svým automatickým charakterem,“ prohlásil o registru v rozhovoru pro server Sme.sk ředitel slovenské odnože Transparency International Gabriel Šípoš.
Bez zveřejnění je smlouva neplatná
Česko se od slovenských kolegů při tvorbě zákona o registru inspirovalo v celé řadě oblastí. Jednou z nich je i to, že každá smlouva, která nebude na dané internetové adrese zveřejněna do tří měsíců od uzavření, se jednoduše ruší. Jenže právě proti tomuto ustanovení se zvedla vlna nevole v řadách ODS.
Podle Radičové však není k obavám důvod. Na Slovensku už takto například zrušili některé smlouvy ministerstva obrany a na dané zakázky musela být vypsána nová soutěž, což se podle Radičové nakonec vyplatilo. „Nevím, proč by úřad nezveřejnil smlouvu, pokud ji má zájem realizovat, ledaže má zájem jiný - třeba něco zakamuflovat,“ uvedla bývalá premiérka.
Přestože se slovenský registr osvědčil, zákon, který upravuje jeho fungování, byl již dvakrát novelizován. Původně například musely státní úřady a firmy zveřejňovat veškeré smlouvy a objednávky, které uzavřely. Avšak novela účinná od května roku 2011 zrušila povinnost zveřejňovat ty objednávky, jejichž hodnota nepřesahuje 1 000 eur bez DPH, tedy necelých 26 000 korun. Tuto úpravu si vyžádaly obce a města, aby snížily administrativní náročnost systému.
Nahlédnout do slovenského Centrálního registru smluv můžete zde. V něm zveřejňují své smlouvy státní orgány. Samosprávy a jejich organizace je vyvěšují na vlastní webové stránky, malé obce je posílají do obchodního věstníku.
Cena registru
Český registr bude stát 5 milionů korun, což je pětkrát více než slovenský. Rozdíl v ceně je podle předkladatele zákona o registru, poslance Jana Farského (Starostové a nezávislí), daný objemem dat, která registr pojme. „Náš systém je připravený pro všechny podobné rejstříky. Pokud bude například schválen zákon o uveřejňování dotací podle návrhu poslankyně Langšádlové, tak to půjde v registru také zveřejňovat,“ vysvětlil v rozhovoru pro portál ČT24 Farský.
V Česku také bude mít povinnost zveřejňovat smlouvy mnohem více subjektů. Zatímco na Slovensku je v centrálním registru zveřejňuje necelých osm set úřadů a firem, v Česku by jich mělo být 15 tisíc. Zapojení každého úřadu nebo firmy tak vyjde v průměru asi na 333 korun - aby se následně ušetřily miliardy.
