Slovensko bude schvalovat změny EFSF až 11. října

Bratislava - Slovenský parlament bude o posílení pravomocí záchranného fondu eurozóny (EFSF) hlasovat 11. října. Dnes se na tom shodli předáci vládní koalice premiérky Ivety Radičové. Kvůli nesouhlasu druhé nejsilnější vládní strany Svoboda a solidarita (SaS) ale znovu nedospěli k dohodě ohledně schválení změn ve fungování fondu.

Na nesouhlasu Slovenska by mohla ztroskotat dohoda lídrů členských zemí eurozóny z července, která vedle posílení pravomocí EFSF počítá s navýšením reálné úvěrové kapacity fondu na 440 miliard eur. Slovensko by tak muselo vystavit záruky za 7,7 miliardy eur (192 miliard korun) oproti dosud předpokládaným 4,4 miliardy eur. Peníze by Bratislava podobně jako další země vyplatila tehdy, pokud by zadlužená země odkázaná na pomoc od EFSF nedokázala fondu půjčku vrátit.

Posílení záchranného fondu vyžaduje souhlas všech 17 členů eurozóny, zatím tak učinilo 14 států. „Ohledně eurovalu zatím nedošlo k dohodě. Jednání nejsou dokončena,“ oznámil novinářům šéf vládní strany Most-Híd Béla Bugár. Do příštího úterý, na kdy lídři čtyřčlenné koalice stanovili termín hlasování slovenské sněmovny o posílení pravomocí EFSF, budou schůzky s představiteli liberální SaS podle Bugára pokračovat.

Liberálům se navýšení objemu záruk v EFSF a pomoc silně zadluženým zemím nezamlouvá. Svůj souhlas s materiálem strana Richarda Sulíka podmiňovala tím, aby země dostala výjimku z navýšení účasti na finančních garancích. Brusel ale takovou možnost vyloučil a evropští politici opakovaně připomínali Slovensku dodržení principu solidarity a požadovali urychlenou ratifikaci dokumentu.

Otázka schválení eurovalu výrazně prohloubila rozpory mezi SaS a zbylými třemi stranami koalice pravého středu, která po loňských parlamentních volbách odsunula do opozice levicový Směr expremiéra Roberta Fica. Někteří předáci koalice otevřeně hovořili o hrozícím pádu vlády nebo spojení hlasování o záchranném fondu s vyslovením důvěry kabinetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
před 19 hhodinami

Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.
před 21 hhodinami

V rozpočtu může chybět až čtrnáct miliard na dávky, řekl Jurečka. Podle ANO je to víc

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.
před 23 hhodinami

ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.
16. 11. 2025

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
15. 11. 2025
Načítání...