Bratislava - Slovenská ekonomika se v prvním čtvrtletí podle zpřesněných údajů propadla o 5,6 procenta, původní údaje počítaly s poklesem o 0,2 procenta mírnějším. Jde o první propad od roku 2000, v posledním čtvrtletí loňského roku tamní HDP ještě stoupl o 2,5 procenta. Míra nezaměstnanosti na Slovensku za první čtvrtletí letošního roku vyskočila z 8,7 na 10,5 procenta.
Slovenská ekonomika se v prvním čtvrtletí těžce propadla
Počet nezaměstnaných Slováků se v prvním čtvrtletí zvýšil na 281 tisíc. Další tisíce pracovních míst jsou podle slovenské vlády v ohrožení. Podle ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše by nezaměstnanost mohla brzy atakovat dokonce i 13procentní hranici.
Jan Bureš, ekonom, Poštovní spořitelna:
„Je to výhradně cyklická nezaměstnanost, to znamená, že je tažená hospodářskou recesí. V nejbližších měsících i kvartálech se dá očekávat další nárůst. Obávám se, že se můžeme dočkat nezaměstnanosti až 13 procent.“
GALERIE
videogallery_106895
I přes nepříznivé ekonomické zprávy si ale Slováci polepšili na výplatních páskách. V prvním kvartále vzrostla průměrná mzda o 4,7 procenta na 710 eur, což je v přepočtu zhruba 19 tisíc českých korun. Po odečtení inflace se ale reálná mzda zvýšila jen o zhruba jedno a půl procenta.
Slovenská centrální banka ve své zbrusu nové prognóze počítá s propadem HDP o 3,5 procenta. Inflace by podle statistiků měla na konci roku klesnout na 2,2 procenta.
Doplácí Slováci na euro?
Dopady krize na slovenskou ekonomiku zřejmě přiživilo také zavedení eura, kterým se v zemi platí od začátku letošního roku. Zatímco měny v okolních státech reagovaly na krizi oslabením, které zvýšilo konkurenceschopnost jejich vývozců, Slovensko už podobnou výhodu nemá. Navíc na společnou měnu přešlo v kurzu určeném v době, kdy slovenská koruna dosahovala rekordních hodnot vůči většině světových měn. Za jedno euro tak Slováci zaplatili 30,126 koruny.
„Z krátkodobého hlediska to (zavedení eura) hraje negativní úlohu, ale má to i pozitivní dopady z hlediska měnové stability,“ přiznává bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš, který je jedním z otců tamních ekonomických reforem. V dlouhodobém horizontu podle něj záleží hlavně na tom, zda vláda přistoupí ke škrtům v rozpočtu a zodpovědné fiskální politice. „V opačném případě může být euro i hrozbou,“ připouští.
Výkon slovenské ekonomiky se v rámci Evropské unie dostal z vedoucích pozic na nižší příčky. Krize zasáhla i další členské země unie, do kterých Slovensko vyváží většinu své produkce. Také výkon českého hospodářství se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 3,4 procenta. Jde o nejprudší čtvrtletní meziroční pokles ekonomiky ČR v její novodobé historii.