Bratislava – Slovensko od příštího roku uvalí na banky zvláštní daň. Rozhodl o tom dnes parlament. Stát si slibuje, že od peněžních ústavů ročně vybere asi 83 milionů eur (dvě miliardy korun). To odpovídá šestině jejich loňského čistého zisku. Podle asociace bank (SBA) bude podíl bankovní daně na aktivech sektoru nejvyšší v eurozóně.
Zavedení zvláštního odvodu je jedním z opatření, které by mohlo vést ke zlepšení kondicestátních financí. Kvůli očekávanému zpomalení ekonomického růstu se v příštím roce totiž sníží příjmy státu, což by mohlo ohrozit závazek Slovenska snižovat schodek veřejných financí.
Zvláštní odvod podle očekávaní narazil na kritiku peněžních ústavů. Ty protestovaly už proti původnímu návrhu, který počítal s poloviční sazbou daně, než kterou nakonec poslanci schválili. Asociace bank uvedla, že odčerpání peněz z bankovních domů může ohrozit jejich kondici a klientům zdražit bankovní poplatky.
Daň pocítí i běžní občané na vyšších poplatcích nebo úrocích úvěrů
„Rozsah sazby je tak vysoký, že v nějaké podobě se to bude muset promítnout, ať už v úrokových sazbách, nebo poplatcích,“ myslí si výkonný ředitel Slovenské bankovní asociace Ladislav Unčovský. Navíc je velmi pravděpodobné, že daň v důsledku zaplatí klienti bank. „Banky se tomu budou chtít vyhýbat. Budou mít tendenci utíkat do zahraničí. Projeví se to ve zdražení služeb a dopadne to na klienta,“ doplňuje děkan z Fakulty financí a účetnictví VŠE Petr Dvořák.
Z vybraných peněz chce stát vytvořit rezervu, z níž by financoval náklady spojené s případnými problémy domácího bankovního sektoru. Na Slovensku od propuknutí světové hospodářské krize nezkrachovala žádná banka. Stát už v minulosti bankovní sektor ozdravil a největší peněžní ústavy pak prodal zahraničním finančním skupinám.
Sazbu bankovní daně parlament stanovil na 0,4 procenta z bilanční sumy peněžených ústavů snížené o vybrané položky. Opozice v parlamentu neuspěla s návrhem na zvýšení sazby daně o tři čtvrtiny. Předlohu zákona ale nakonec podpořila.
Podle SBA bude slovenská bankovní daň nejvyšší v eurozóně a z 27 členských zemí EU bude podíl této daně na aktivech bankovního sektoru vyšší jen v Maďarsku. Zvláštní odvody bank zavedly také Německo, Francie či Rakousko.
Premiér Petr Nečas se k návrhu na zavedení bankovní daně vyjádřil negativně
"Vůbec se to nepromítne do příjmů bank, ale do našich účtů," řekl. Hrozilo by podle něj také to, že zahraniční banky by v Česku nezakládaly dceřiné společnosti, ale pouze pobočky, což by pro stát bylo nevýhodné.
