Šlechtová: Dala jsem hlavu na špalek, že monitorovací systém funguje

Praha – Kvůli auditu na monitorovací systém hrozilo, že dá Evropská komise stopku všem českým programům na čerpání eurodotací na období 2014–2020. Vzhledem k tomu, že dnes už má Česko dva programy schválené, byl zatím černý scénář odvrácen. O systému, evropských dotacích i nestandardním procesu při auditu hovořili v Otázkách Václava Moravce ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) a šéf resortu v Rusnokově vládě, dnes starosta Kyjova, František Lukl.

„Posledních 14 dní jsem byla v kontaktu s Evropskou komisí i s několika eurokomisaři, protože auditní zpráva samozřejmě všechny vyděsila. Takže jsem v podstatě všechny přesvědčila, že já osobně dávám hlavu na špalek za to, že systém je funkční a že opravdu můžeme vyhlašovat první výzvy,“ uvedla dnes Šlechtová. Všechno začalo v polovině dubna, kdy se v médiích poprvé objevily zprávy o auditu ministerstva financí, který našel vážná pochybení při zadávání zakázky na monitorovací systém. Ten slučuje nynější tři rozdílné systémy řízené třemi ministerstvy.

Audit zjistil tato pochybení:

  • zakázka byla vyhlášena jinak, než jak schválila vláda
  • vítězný uchazeč byl zvýhodněn, nesplnil kvalifikační předpoklady
  • hodnocení nabídek bylo netransparentní a nepřezkoumatelné
  • náklady na každoroční servis monitorovací aplikace jsou dvojnásobné než samotné její pořízení

Šlechtová ale nevystupuje ani tak proti auditu jako takovému, i když nepochybuje o tom, že bylo výběrové řízení v pořádku, ale proti tomu, jakým způsobem byla celá věc provedena. Auditoři z ministerstva financí pod vedením náměstka Lukáše Wagenknechta poslali MMR první verzi své zprávy a resort jim k tomu dal své připomínky. Do tohoto okamžiku šlo tedy o běžný postup. Následně mělo dojít podle Šlechtové ke společnému jednání, které se ale neuskutečnilo. Finance pak vypracovaly závěrečnou zprávu, kde je zohledněno pouze několik připomínek MMR (podle Šlechtové to ani nebyly ty nejdůležitější připomínky), a následně audit poslaly do Bruselu. Nutno dodat, že ke zprávě připojily ještě jednu složku – připomínky místního rozvoje k první verzi auditu. Na stole Evropské komise tak dnes leží dva materiály a je jenom na ní, jak s nimi naloží a jak je vyhodnotí.

Audit vedl náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

S tím, že je celá věc kolem auditu velmi nestandardní, souhlasí i předchůdce ministryň za ANO Šlechtové a Jourové František Lukl, který resort vedl v Rusnokově vládě. „Když přišla má nástupkyně, která se tím detailně zaobírala, tak ani ona neměla pochybnosti, protože řada znaleckých posudků a expertních stanovisek ten systém hájí. A vůči nim je tady jeden audit, který říká, že je to úplně jinak,“ uvedl.

Průběh auditu je tedy jedna věc, ale Šlechtová upozorňuje ještě na věc druhou. „Evropská komise si vyžádala výkonností audit, to znamená audit funkčnosti toho systému. To, co jsem se ale já dočetla v auditní zprávě, je audit zadání veřejné zakázky, ale nehovoří vůbec o funkčnosti systému,“ řekla.

Celá věc nakonec dospěla do stádia, kdy bylo ohroženo čerpání peněz z dalšího dotačního období 2014–2020. Vláda proto minulý týden rozhodla, že dokud nebude dokončeno vyšetřování Evropské komise, bude monitorovací systém platit státní pokladna. V krajním případě by mohlo Česko za provoz monitorovacího systému v dalších měsících zaplatit podle Šlechtové až 200 milionů korun. 

Do června budou prý schváleny všechny programy

Šéfka resortu věří, že se Sobotkově vládě podařilo tímto krokem zachránit čerpání evropských peněz a že do konce června by mohla Evropská komise schválit všechny české operační programy. Dosud schválila dva – OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a OP Životní prostředí.

Nejproblematičtější by mohl být zřejmě program Technická pomoc, protože právě kvůli němu si Evropská komise vyžádala výkonností audit. Přitom z tohoto programu jsou hrazeny všechny lidské zdroje pracujících právě na evropských fondech, takže jeho neschválení by pro Česko znamenalo obrovský problém. „Podařilo se mi vykomunikovat, že pokud do toho programu dáme poznámku, že veškeré výdaje na monitorovací systém nebudou propláceny, než bude celá kauza vyřešena, komise by mohla program schválit,“ uvedla Šlechtová.

Operační programy pro období 2014–2020

  • Zaměstnanost (ministerstvo práce a sociálních věcí)
  • Výzkum, vývoj a vzdělávání (ministerstvo školství)
  • Životní prostředí (ministerstvo životního prostředí)
  • Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (ministerstvo průmyslu a obchodu)
  • Doprava (ministerstvo dopravy)
  • Integrovaný regionální operační program (ministerstvo pro místní rozvoj)
  • Rybářství (ministerstvo zemědělství)
  • Technická pomoc (ministerstvo pro místní rozvoj)
  • Praha – pól růstu ČR (magistrát hlavního města Prahy)

Zájemci o evropské dotace najdou všechny informace na webu www.dotaceeu.cz.

36 minut
Šlechtová a Lukl ve shodě: Proces auditu byl nestandardní
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 42 mminutami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 7 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 7 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...