Sen o ratingové agentuře EU se kvůli penězům začíná rozplývat

Berlín - Vznik samostatné evropské ratingové agentury je v ohrožení, píše Financial Times Deutschland. Podle informací listu vše nasvědčuje tomu, že se nepodaří shromáždit počáteční kapitál pro agenturu, která by měla zrušit výsadní postavení kritizované americké trojky Standard & Poor's, Moody's a Fitch.

Poradenská společnost Roland Berger, která se pro novou ratingovou agenturu snažila získat podporu u evropských vlád a bank, už podle FTD nevěří v to, že se jí podaří dát dohromady počáteční kapitál 300 milionů eur. Berger počítal hlavně s podporou francouzských a německých bank, narazil ale na nedostatek zájmu. Podobné to prý bylo u Svazu německého průmyslu.

Smlouvy měly být na stole do konce března

Přitom podle původních plánů se měly smlouvy zakládající evropskou ratingovou agenturu podepisovat do konce března. Mělo jít o neziskovou organizaci ve formě nadace, za jejíž služby by platili zákazníci.

Evropská ratingová agentura se měla podle iniciátorů projektu od konkurence lišit tím, že by za své analýzy přijímala zodpovědnost. Klienti by tak po agentuře mohli požadovat odškodné za případné ztráty, což by ji podle zástupců společnosti Roland Berger „silně motivovalo“ k poskytování přesných analýz.

Analytik: Přínos evropské agentury by nejspíš nebyl nijak závratný

Podle některých kritiků projektu není třeba litovat toho, že evropská ratingová agentura nakonec nejspíš nevznikne. Řada odborníků se k ní od začátku staví velmi skepticky. „Já jsem byl vždy toho názoru, že je naprosto zbytečné, aby nějaká takováto evropská ratingová agentura vůbec vznikala,“ prohlásil v rozhovoru pro ČT24 analytik společnosti Next Finance Martin Prokop. „Je to spíše politický projekt. Evropská ratingová agentura měla vzniknout z toho důvodu, aby vytvořila lepší obrázek o stavu eurozóny a stavu evropských bank,“ dodal.

5 minut
Komentář Martina Prokopa
Zdroj: ČT24

Agentura EU měla být odpovědná za správnost svých analýz

Myšlenka zřídit evropskou ratingovou agenturu je důsledkem finanční krize z roku 2008. Trojici ratingových agentur S&P, Moody's a Fitch, která má 95procentní podíl na trhu, bývá přičítána spoluodpovědnost za vznik této globální krize i podíl na současné krizi v eurozóně. Politici v EU americké ratingové agentury kritizují za to, že navzdory záchranným programům a úsporným opatřením příliš rychle snižují hodnocení úvěrové spolehlivosti zadlužených zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...