Šéf telekomunikačního úřadu: Stížností na operátory jsou 2 tisíce ročně

Praha - Volání v Česku je předražené, zákazníci platí operátorům víc než v okolních zemích – podle dat sněmovního podvýboru šestkrát víc než v Rakousku, co se týče nejlevnějších tarifů, je to dokonce 13krát víc. Příští týden má Senát schvalovat novelu zákona o elektronických komunikacích, která by mohla přispět k větší konkurenci na trhu. Šéf telekomunikačního úřadu, který má fungovat jako regulátor, tvrdí, že operátoři nedávají zákazníkům transparentní informace o cenách. Jak dnes Pavel Dvořák konstatoval v Otázkách Václava Moravce, lidé si často nevědí rady a na úřad pak proudí ročně kolem 2 tisíc stížností na operátory a probíhá zhruba 150 tisíc sporů o peněžní plnění. Člen představenstva společnosti Telefónica 02 Jakub Chytil ale nevidí situaci tak dramaticky - český zákazník je podle něj sofistikovaný, na trhu se vyzná a navíc mu nejde pouze o cenu. Českým operátorům se v současné době kromě vysokých cen nejvíc vyčítají velké slevy poskytované zákazníkům, kteří oznámí, že chtějí operátora změnit.

„Operátoři dávají netransparentní informace o cenách. Lidé si musejí najít sami tarif, který odpovídá jejich potřebám,“ řekl Dvořák, jenž počítá s tím, že spolu s novelou zákona bude možnost vylepšit informace pro občany a více tlačit na operátory, aby dávali informace o cenách. Telekomunikační úřad totiž sám o sobě nemůže regulovat koncové ceny za volání, kromě výjimečných případů, jako je roaming. 

Pavel Dvořák, šéf telekomunikačního úřadu:

„Využili jsme všechny zákonné prostředky – přijali jsme v oblasti cenových opatření ty, které nám povoluje zákon. Bylo jich celkem dvacet, v delší perspektivě se promítly do snižování cen. Ani to ale nestačí.“

Operátoři si podle Dvořáka osvojili jisté obchodní praktiky, které telekomunikační úřad nemůže vždy sankcionovat. Dvořák připomíná příklad přestupu k jinému operátorovi, kdy se zákazníkovi doslova „snese modré z nebe“. „Toto nemáme možnost sankcionovat, pokud si někdo nestěžuje, s novelou budeme moci být přísnější,“ řekl Dvořák. Podle novináře Ondřeje Malého to mezi operátory probíhá trochu jako na bagdádském tržišti – operátoři poskytují enormní slevy, aby si zákazníka udrželi. „Retenční nabídky neřešíme každý den, situace není tak dramatická,“ konstatoval člen představenstva společnosti Telefónica 02 Jakub Chytil.

Telefónica
Zdroj: ČT24

Podle člena představenstva společnosti Telefónica 02 je český zákazník „sofistikovaný“ a dobře se orientuje. „Naši zákazníci jsou schopni sledovat cenový vývoj na trhu a jsou schopni si zvolit tarif,“ řekl Chytil. Na trhu podle něj funguje živá konkurence mezi operátory. „Od doby, kdy odstartovala možnost přenést si číslo k jinému operátorovi, ho změnil milion zákazníků,“ podotkl Chytil. Podle něj zhruba 40 procent z nich byli zákazníci společnosti Telefónica O2. „Jde o zákazníky, kteří nejen odešli, ale zároveň i přišli k naší firmě,“ dodal Chytil, který poukázal na to, že tu operátoři nevytvořili kartel – to by odhalil antimonopolní úřad. 

Možnost změny operátora beze změny čísla mají lidé v tuzemsku od poloviny ledna 2005. „V listopadu vydá Český telekomunikační úřad nové nařízení, které zkrátí přenos čísla ze čtyř na jeden den,“ uvedl v pořadu Dvořák.

Novinář Ondřej Malý, IHNED.cz: 

„Český zákazník musí být konzervativní. Ať jde, kam chce, za svoje peníze dostane víceméně tytéž služby. U zákazníků z řad domácností trh nefunguje. Trh je tu rozdělen mezi tři stabilní hráče, kteří se proti sobě zdrželi zásadních cenových kroků.“

Vyznají se Češi v cenových nabídkách operátorů?

Podle zástupce 02 není preference zákazníků ukotvena pouze na ceně. „Jde také o kvalitu sítě, pokrytí nebo zákaznický servis,“ upozornil Chytil. Zákaznící 02 podle něj preferují paušální tarify. Jan Husák, poslanec za TOP 09 ale tvrdí, že Češi se nechávají „oškubávat“. Podle kritiků ale ani regulátor, tedy telekomunikační úřad nedělá vše, co je v jeho silách. 

Chytil v reakci na obvinění, že mobilní operátoři v ČR mají v porovnání se sousedními zeměmi předražené ceny volání, uvedl, že v loňském roce ceny za volání klesly o 11 procent a v letošním roce zatím o pět procent. Podle standardizované metodiky společnost Teligen zveřejněné Hospodářskými novinami například u koše s 300 hovory a 225 SMS totiž vychází Česká republika nejdražší z celé OECD, více než dvakrát nad průměrnou cenou. Proti vysokým cenám operátorů se na Facebooku vytvořila skupina, která pořádá protesty ve formě vypnutí mobilního telefonu na jednu hodinu. Má přes 100 tisíc příznivců. 

Nahrávám video

Cenové podmínky by od příštího roku mohla ovlivnit novela zákona o elektronických komunikacích, která umožní prodávat v aukci kmitočty pro vysokorychlostní mobilní sítě. Dosud ČTÚ aukci pořádat nemohl. Umožnit by mohla i vstup virtuálních operátorů, kteří podle Malého jsou běžní v zahraničí. Vládní novelu zákona nyní dostane k projednání Senát.
Novela má také zlepšit a zprůhlednit uzavírání smluv klientů a operátorů. Poskytovatelé připojení k internetu tak například budou muset zákazníky ve smlouvě informovat také o minimální nabízené a garantované kvalitě služby. V praxi to znamená, že operátor bude muset například zákazníka upozornit na to, že i když je nabízená teoretická rychlost připojení vyšší, kvůli technickým omezením může být skutečná rychlost připojení nižší.

Počet stížností na operátory je stabilní a podle Dvořáka se počet pohybuje mezi dvěma tisíci ročně. „Alarmující je ale počet sporů o peněžní plnění, což je indikátor toho, že lidé nejsou schopni některé cenové plány ohodnotit,“ prohlásil šéf telekomunikačního úřadu. Počet sporů se pohybuje kolem 150 tisíc ročně.

Na scéně se může objevit nový hráč – čtvrtý operátor. „Podmínky jsou pro případného čtvrtého operátora dost drsné. Musel by pokrýt místa, která ještě pokrytá nejsou – místo Prahy třeba Bruntálsko,“ řekl Malý.

Mobil
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 19 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.