Lucemburk – Ministři zahraničí EU před čtvrtečním unijním summitem dolaďovali své postoje. Schůzka se točila především kolem sankcí, kterými by měla EU trestat hříšníky s nadměrnými deficity a dluhy. Ministři připustili, že tresty mohou být různé, nehodlají však dovolit to, aby země, které poruší rozpočtovou kázeň, přišly na poli unie o hlasovací práva. Francie a Německo v souvislosti se snahou o zpřísnění rozpočtových pravidel volají po úpravě Lisabonské smlouvy. Proti tomu se dnes ovšem postavil český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který unii varoval, že by to pro ni mohlo být nesmírně riskantní.
Schwarzenberg: Zásah do Lisabonské smlouvy by mohl EU rozklížit
Schwarzeberg se bojí opakování sporů, které schvalování Lisabonské smlouvy v minulosti provázely. „Já to považuji za omyl,“ prohlásil o znovuotvírání diskuse o základním dokumentu unie. Evropská unie by podle něj měla být ráda, že se jí v minulosti podařilo na Lisabonské smlouvě dohodnout. Znovuotvíráním smlouvy by se mohla vystavit sporům, které by ji mohly rozklížit.
Schwarzenberg poukázal na to, že podobný názor jako on má na zásah do Lisabonské smlouvy i řada jeho kolegů. Na změnu naopak tlačí německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy, tedy zástupci dvou nejsilnějších zemí unie.
Telefonát Evy Hrnčířové (zdroj: ČT24)
Lisabonská smlouva vstoupila v platnost 1. prosince 2009. Předcházely tomu dva roky dohadů, některé země unie včetně Česka se smlouvu totiž zdráhaly ratifikovat. Nejdéle s podpisem otálel český prezident Václav Klaus. Požadoval výjimku z Listiny základních práv EU. Obával se totiž prolomení Benešových dekretů. Unie nakonec jeho tlaku ustoupila a výjimku povolila.
Ani v názoru na tresty pro hříšníky nejsou ministři jednotní
Ministři se dnes zcela neshodli ani na podobě sankcí pro rozpočtové hříšníky. Většinou se sice postavili za to, aby země kvůli rozpočtové nekázni nepřišly o hlasovací práva, to se ale nelíbí například slovenskému ministrovi zahraničí Mikuláši Dzurindovi. „Jsme v klubu, jsou pravidla, ale jsou i povinnosti,“ zdůraznil.
„Jsem přesvědčený, že v Evropě teď probíhá tichý, ale velmi vážný zápas. Zápas o charakter Evropy v budoucnosti. Možná ty reakce jsou rozporuplné proto, že jsme možná začali ze špatné strany - od konce, ne od začátku,“ dodal Dzurinda.
Mezi členskými zeměmi nicméně panuje konsenzus alespoň v tom, že nyní unie zažívá historické chvíle. „To drama je jasné každému,“ podotkl rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger.