Sarkozy: V otázce důchodové reformy neustoupím

Paříž - Francouzský prezident Nicolas Sarkozy rozhodně odmítl ustoupit v otázce zvýšení minimálního zákonného důchodového věku na 62 let, ale je ochoten přistoupit k některým úpravám své reformy. Prohlásil to dnes na setkání rady ministrů v Elysejském paláci. Odbory, kterým se v úterý podařilo dostat do stávek a demonstrací na dva miliony lidí, vzápětí oznámily, že na 23. září byl vyhlášen další den celonárodní mobilizace proti návrhu důchodové reformy. Podle francouzské vlády jsou reformy nezbytné.

„Je to zásadní reforma. Je tedy přirozené, že vyvolává znepokojení a rozsáhlou mobilizaci, jak tomu bylo včera. Jsem vnímavý vůči znepokojení, jež je takto vyjadřováno,“ prohlásil šéf státu. Znovu však zopakoval, že nepřichází v úvahu, aby ustoupil v otázce zvýšení minimálního důchodového věku z 60 na 62 let. Vládu však vyzval, aby „zlepšila“ předpisy umožňujících lidem, kteří začali pracovat již před svým 18. rokem, aby mohli odejít do důchodu v 60 letech. Vyzval rovněž k úpravám v případech těžce fyzicky pracujících.

Bez reformy nebudeme mít na důchody

Podle návrhu důchodové reformy, který francouzská vláda schválila 13. července, se má minimální zákonný věk pro odchod do důchodu, který je dnes 60 let, zvýšit do roku 2018 na 62 let. Věk odchodu Francouzů do penze je přitom jeden z nejnižších v Evropě. Francouzský ministr práce Eric Woerth, který důchodovou reformu představil, je přesvědčen, že pokud nebudou nové zákony přijaty, státní ekonomika to silně pocítí. „Pokud dnes nezměníme náš důchodový systém, zítra nebudeme mít dost peněz, abychom vůbec penze zaplatili,“ varoval podle BBC členy parlamentu Woerth.

Ve Francii se v úterý konaly stávky a demonstrace proti této chystané reformě. V ulicích měst protestovalo odhadem kolem dvou milionů lidí. Stávkové hnutí bylo silné zejména ve státním sektoru, který je tradiční baštou francouzských odborů. Ovšem v průvodech, kterých bylo po zemi podle místních médií na 200, byla zastoupena řada soukromých firem.

Sarkozyho popularita je minimální

Současný francouzský prezident je na tom špatně v průzkumech a počítá s tím, že tato reforma mu vrátí autoritu v jeho politickém táboře před očekávanými podzimními změnami ve vládě a prezidentskými volbami v roce 2012. Oficiálně se Sarkozy zatím nevyjádřil, ale v zemi téměř nikdo nepochybuje o tom, že touží po druhém mandátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 31 mminutami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 8 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 10 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 20 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 20 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.