New York - Pokud státy nepřikročí k reformám, narostou kvůli stárnutí lidí podle ratingové agentury Standard & Poor's (S&P) prudce dluhy. Agentura přitom zkoumala 49 zemí, v nichž žijí dvě třetiny světové populace. Bez nápravných kroků by střední hodnota dluhové zátěže způsobené stárnutím, tedy například výdaje na penze či zdravotní péči, za 40 let mohla činit téměř 250 procent hrubého domácího produktu. V Česku by mohlo jít až o 323 procent hrubého domácího produktu.
S&P: Stárnutí populace zavání výrazným nárůstem dluhů
Nicméně Standard & Poor's upozorňuje, že jde o vývoj, který by nastal, pokud by vlády své penzijní a sociální systémy vůbec nereformovaly: „Je velmi nepravděpodobné, že by vlády nechaly dluh a schodkovou zátěž takto se vymknout kontrole anebo že by věřitelé byli ochotni upsat takovou dluhovou zátěž. Scénář nicméně odhaluje rozměr úkolu, jemuž vlády čelí v případě redukce výhod garantovaných podfinancovanými systémy sociálního zabezpečení a dalšího utahování opasků.“
S&P předpovídá Česku na letošek poměr dluhu k HDP na 32 procent, což je v Evropě jedna z nejnižších hodnot. Za deset let by pak podle „krizového“ scénáře agentury tento poměr mohl činit stále ještě relativně nízkých 53,5 procenta. V roce 2030 by se ale dluh způsobený stárnutím populace, které agentura nejen v ČR, ale i jinde ve světě označuje za nezvratitelný trend, mohl vyšplhat téměř na 100 procent hrubého domácího produktu. V roce 2040 by pak již mohl činit 183,2 procenta a 323 procent HDP o deset let později.
Podle S&P má Česko dobré vyhlídky
Agentura je zároveň optimistická - skutečné vyhlídky České republiky jsou nyní na rozdíl od minulosti spíše příznivé. Analytik agentury Marko Mrśnik podotkl, že Česko je jedna ze vzácných výjimek mezi zeměmi v Evropě, jimž S&P přidělila pozitivní výhled k ratingu.
Marko Mrśnik, analytik agentury S&P
„Otázka penzí byla ve středu pozornosti, protože ještě před několika lety se zdála neudržitelná - Česká republika měla jednu z nejhorších výkonností. Od roku 2007 vyšly nové penzijní prognózy, které snížily předpokládané zatížení a ukázaly poněkud lepší obrázek. Přesto si ale myslíme, že bude nutné podniknout další kroky ohledně penzijní reformy ke zvládnutí situace.“
S&P zdůrazňuje, že nejnaléhavější situace je ve vyspělých zemích, kde by bez reforem medián, který poměry dluhů k HDP rozděluje na dvě stejné poloviny, mohl v roce 2050 přesahovat 300 procent hrubého domácího produktu oproti 64,5 procenta nyní. Například v Německu by to bylo kolem 400 procent.
Za 40 let by se naopak v rozvíjejících se ekonomikách podle tohoto scénáře měl medián úrovní dluhu pohybovat kolem 126 procent hrubého domácího produktu oproti 33 procentům nyní. V této skupině jsou ale zahrnuty velmi rozdílné státy, jako asijské země či státy bývalého východního bloku. Hrozící poměr dluhu k HDP v Česku tak hodnotu pro rozvíjející se země značně přesahuje.
Stárnutí populace podle S&P představuje pro vlády kvůli hrozící zátěži pro rozpočty velkou výzvu: „Žádná jiná síla pravděpodobně nebude ovlivňovat budoucí podobu národního ekonomického zdraví, veřejných financí a národních politik jako nezvratitelné tempo stárnutí světové populace.“
Státy musí podle agentury přistoupit k reformám penzí i zdravotnictví, jinak by jejich dluhy mohly vystoupat na nevídané úrovně, zdůrazňuje Mrśnik: „Řada států již reformy penzí či zdravotnictví provádí. Naše studie ale ukazuje, že rozsah fiskální zátěže je takový, že podle našeho názoru bude vyžadovat ještě další kroky.“