Moskva - Vodka v ruských obchodech od 1. července podraží přibližně o třetinu. Půllitrová láhev nejlacinější vodky by tak měla stát nejméně 125 rublů, tedy asi 80 Kč, namísto dosavadních 98 rublů (asi 62 Kč). Minimální cenu vodky úřady zavedly před dvěma lety jako opatření proti rozbujelému alkoholismu. Zdražování lihovin také pomáhá státní pokladně.
Výrobci považují nové zvýšení cen za ještě únosné, ale varují před dalším zdražováním. Pokud napřesrok minimální cena dosáhne „kritické hranice“ 150 rublů, stane se podle předsedy sdružení lihovarníků Dmitrije Dobrova pro nejchudší Rusy nedostupnou, a ti pak „přesedlají“ na lihoviny z černého trhu. Na nejlacinější vodku připadá asi desetina trhu.
Minimální cenu vodky ruské úřady zavedly od 1. ledna 2010 jako první krok v novém tažení Kremlu proti alkoholismu, kterému se v zemi přičítá nejen na půl milionu obětí ročně, ale i paradox, že úmrtnost mužů za mřížemi bývá nižší než u mužů na svobodě.
Úřední cena ale také měla napomoci státnímu rozpočtu od daňových úniků z nelegální produkce vodky, která se dala snadno rozeznat právě svou lácí a v dobách největšího rozmachu dosahovala dvou pětin legální výroby. S prodejem nelegální vodky bývá spojena i korupce, daňové úniky a ohrožení zdraví spotřebitelů. Úřední cena tehdy začínala na 89 rublech (necelých 53 korun podle tehdejšího kurzu) a od té doby se s každým novým rokem mírně zvyšuje.
K samohonce anebo jako za Gorbačova
Na rozdíl od poloprohibice z dob Michaila Gorbačova, na niž doplatila popularita sovětského vůdce, se nynější tažení opírá hlavně o ekonomické nástroje, omezování prodeje alkoholu a osvětu. Experti ale varují, že příliš prudké zdražování nejlacinější vodky by mohlo dovést nejchudší vrstvy k samohonce, podomácku pálené kořalce, či ještě nebezpečnějším náhražkám, jak se dělo za Gorbačova.
„U nás už si lidé zvykli zaopatřovat sami. Jestli vloni nelegálně vyráběná a prodávaná vodka zaujímala na trhu 65 procent, po zdražení se ten podíl ještě zvýší,“ říká Vadim Drobiz, ředitel Centra pro výzkum trhu s alkoholem.
Pít vodku samohonku s sebou ovšem nese i výrazná zdravotní rizika. Nikoliv náhodou umírají ruští muži výrazně dříve, než je tomu na Západě. Tamní úřady proto začaly před třemi lety trh s alkoholem regulovat. „Vodka se teď neprodává osobám mladším osmnácti let a kvůli zákazu nočního prodeje se jí celkově prodá méně. Pije se ale stejně jako dřív,“ myslí si obyvatel Moskvy Vladimir.
Já jsem jen kouřil cigarety…
Rusové toho podle statistik Světové zdravotnické organizace vypijí v průměru přibližně stejně jako obyvatelé EU. Rozdíly panují v tom, co a jak pijí. „Dneska vidím holky a kluky, kterým je šestnáct, jak pijí vodku. Já na něco takového v tom věku ani nepomyslel. Jen jsem kouřil cigarety a tajil to před rodiči…,“ uvažuje Rinat.
Existenci problému odborníci nezpochybňují, represe podle nich ale nic nevyřeší. „Poptávka po alkoholu ve společnosti nezmizí. Je to dané kulturou a souvisí to i s tím, že alkohol tu plní roli antidepresiva,“ tvrdí Vadim Drobiz.
Movitější Rusové mezitím vymýšlejí nespočet způsobů k překonání úředních omezení. Například zákaz nočního prodeje alkoholu se obchází za pomoci donáškových služeb - formálně si zákazník třeba kupuje zapalovač, k němuž je jako „dárek“ přibalena žádaná lihovina. Tito klienti ovšem na cenu příliš nehledí. Spolu s vodkou od července zdraží i další lihoviny, kupříkladu půllitrovka brandy vyjde klienta v přepočtu na nejméně 140 korun.
