Praha – Spotřebitelské ceny v tuzemsku dál opatrně rostou. V září se meziročně zvýšily o 0,7 procenta, v srpnu byla inflace o 0,1 procentního bodu nižší. Podle Českého statistického úřadu za tím stojí hlavně zdražení některých potravin a nealkoholických nápojů. Analytici zvýšení meziroční inflace očekávali, do konce roku by podle nich mohl růst cen dosáhnout jedno procento.
Růst cen dál zrychluje. Do konce roku možná pokoří jedno procento
Meziroční inflace se v Česku od počátku roku držela těsně nad nulou, výjimkou byl jen květnový růst o 0,4 %. Od července nicméně spotřebitelské ceny rostou – letos v září dokonce nejvíc od počátku roku. Meziměsíčně však zářijové ceny klesly o 0,2 %, hlavně kvůli zlevnění dovolených.
„Inflace se pomalu vrací do svých starých kolejí. Nejenže se pomalu začíná blížit jednomu procentu, které je vytouženou metou pro letošní rok, ale i svou strukturou se vrací k tomu, co jsme ještě před nedávnem sledovali. Zatímco v řadě odvětví ceny klesají, v potravinách opět rostou,“ vysvětlil analytik Home Credit Michal Kozub.
Z potravin vyčnívají zejména citrusy, které zdražily o skoro 18 %. Víc ale zaplatíme také za mléko a některé mléčné výrobky, vejce, čokoládu, kakao, alkoholické nápoje a tabákové výrobky. „Inflaci tvoří prakticky dvě oblasti – potraviny a alkoholické nápoje s tabákem. Ostatní odvětví na ni nemají až takový vliv,“ dodal Kozub.
Přesto se najdou potraviny, jejichž cena se snížila. „Tady se projevily ruské sankce. Na trhu je najednou zboží, které bylo určeno na vývoz do Ruska. Ceny jablek proto poklesly o 8,7 % a ceny jogurtů o 7 %. Ostatní zelenina zlevnila o 4,6 %,“ upozornil hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora. Vzhledem ke zdražení jiných položek ale podle něj sankce „z většího nadhledu nepřinesly žádné drama“.
Na intervencích to nic nezmění
I když inflace meziročně rostla, její hodnota je stále relativně nízká a hluboko pod dvouprocentním inflačním cílem centrální banky. Ceny drží při zemi podle Kozuba zejména bydlení, voda a energie, které mají na rodinné rozpočty velký dopad. „Jde totiž o nutné výdaje, které lidé musejí platit. Díky tomu se prakticky nemohou vyhnout tomu, když ceny rostou. Ale stejně to platí i při poklesu cen. V rodinných rozpočtech by tak mělo zůstat více peněz,“ předpověděl analytik. Například elektřina je o 10 % levnější než loni touto dobou.
„Ceny rostou pomaleji, než se čekalo, ale deflace se už bát nemusíme,“ poznamenal Pikora v narážce na oslabení koruny z listopadu loňského roku, k němuž Česká národní banka (ČNB) přistoupila právě kvůli obavám z poklesu cenové hladiny. Aktuální data podle Pikory na postoji centrálních bankéřů nic nezmění, intervenční režim tedy potrvá až do roku 2016. „Je velmi pravděpodobné, že ke dvěma procentům se inflace nedostane ani v průběhu příštího roku, ale až v roce 2016,“ doplnil analytik CITFIN Jiří Šimek.
Ke zveřejněným číslům se vyjádřila i sama ČNB, podle které data nadále potvrzují, že listopadové rozhodnutí zahájit devizové intervence významně přispělo k odvrácení deflace.